Jak oloupat špekáčky

Špekáčky jsou náš „národní poklad“. A v pokladu jsou nejcennějším českým šperkem špekáčky naložené v kořeněném octovém láku, proložené cibulí – většinou národa tak oblíbené utopence. Před nakládáním je třeba špekáčky oloupat. A to je někdy tvrdý oříšek. Není to vada, když špekáček nejde oloupat a slupku z něj trháme i s kusy uzeniny? Jak oloupat špekáček?

Špekáček pod evropskou ochranou

Český špekáček registruje Evropská komise jako zaručenou tradiční specialitu. Nic podobného se ve světe nevyrábí. Snad jenom Švýcaři mají ve svém gastronomickém „národním pokladu“ cervelaty. Však si naši pradědečkové v hospodě někdy „cervuláty“ objednávali, ale mínili tím špekáčky. Špekáček není totéž jako buřt (z německého wurst). Buřt je jakákoliv uzenina v silnějším střívku, uzenka. Ale špekáček je špekáček.

Špekáčková norma

Do počátku devadesátých let měl špekáček (ostatně jako všechny potravinářské výrobky) svou normu, která přesně určovalo jeho složení . Podle ČSN 57 7115 z roku 1978 musel špekáček obsahovat:

  • 38,5 % hovězího masa,
  • 17,5 % vepřového masa,
  • 17 % slaniny,
  • 23 % vody (ledu),
  • zbytek sůl, koření, přísady.

Když normy přestaly platit, rozrostla se na poli uzenářské výroby doslova „džungle“. Špekáčky se začalo říkat kdečemu a lidí jen žasli, když se jim při opékání špekáčků nad ohněm nejdříve zkroutilo a shořelo „střívko“ , které ovšem střívkem nebylo, a pak začal doutnat samotný špekáček, která byl ze všeho, jen ne z masa.

„Tento nepříznivý stav byl částečně zlepšen vyhláškou č. 326/2001 Sb., který předepisuje, že špekáček může obsahovat pouze hovězí, vepřové a telecí maso (ne strojově oddělené). Podíl masa musí být nejméně 40 %, obsah tuku maximálně 45 %. Tento předpis byl nahrazen vyhláškou č. 69/2016 Sb., jež má stejné požadavky,“ je uvedeno v české verzi Wikipedie, kde má pravý český špekáček své samostatné heslo.

Část díla může ulpět na střívku

„Špekáček je narážen do hovězích střev s průměrem 3–4 cm a šňůrkován na délku 5–7 centimetrů. Šňůrkování je u levnějších druhů nahrazováno skobováním kovovými potravinářskými sponami. Obalové střívko se před podáváním nebo během jídla často loupe, přičemž na střívku může ulpět část díla“, uvádí se dále v odborném popisu špekáčku. A je to tady. Na střívku může ulpět část díla. Takže to není vada výrobku, když jde špekáček jen těžko oloupat.

Jak oloupat špekáček

Asi neexistuje univerzální rada, jak bez potíží oloupat špekáček (jestliže se ovšem jedná o pravý špekáček ve střívku, a nikoliv o nějakou uzenku, buřt, ve střívku umělém, ty se sloupnou raz-dva). Jsou ale rady z běžného života, které by mohly při obtížném loupání špekáčků napomoci.

„Stačí ale když uzeniny zabalíte na patnáct minut do vlhké utěrky. Oloupete tak i šlupku z klobás,“ radí se v internetové diskusi na téma „loupání špekáčků“.

Malá finta: loupání jde lépe, když je přelijeme teplou vodou. Já to řeším jednoduše. Prostě vysypu celou dávku do dřezu a pustím na ně vodu. Omyji a zároveň loupu,“ radí diskutující na jiném webu.

Špekáčky nakrojíme podélně ze 3/4 (aby nám zůstalo jedna dlouhá strana vcelku, špekáček šel dostatečně rozevřít, ale zároveň ještě držel pohromadě). Po tomto nakrojení jdou špekáčky i poměrně dobře oloupat,“ sděluje svou zkučenost zase někdo jiný.

Krom těchto rad už zbývá jen rada nejméně příjemná: Obrnit se trpělivostí a pokorně loupat. A doufat, že příští várka špekáčků snad půjde oloupat snadněji.

Zanechte odpověď