Je-li zdravotní stav zaměstnaného člověka takový, že je nezbytné, aby zůstal doma nebo podstoupil ústavní léčbu, vystaví lékař tak zvanou „neschopenku“, správně Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Má pět dílů, z toho jeden je určen okresní správě sociální zabezpečení (předá lékař), jeden zaměstnavateli nemocného(díl s modrým pruhem, předá zaměstnanec), jeden si nemocný ponechá coby průkaz práce neschopného pojištěnce. Na základě odevzdaných dílů neschopenky může být vypočítána nemocenská – je to doklad pro toho, kdo nemocenskou vyplácí a potvrzení, že má nemocný na nemocenskou nárok.
Výše nemocenské se vypočítává podle příjmu zaměstnance. Výpočtové koeficienty se mohou rok od roku měnit, a tak je nejlepší zjistit přesný způsob výpočtu nemocenské na oficiálních stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, kde je kalkulátor pro výpočet nemocenské vždy aktuální. Výpočet nemocenské popisuje §18 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Denní vyměřovací základ
§ 18 (přesné znění)
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.
(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu; do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem.
(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.
(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.
(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.
(7) Vyloučenými dny jsou
a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,
b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény); v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné,
d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu neplatí pojistné na pojištění,
e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.
Nemoc zaměstnaného člověka neznamená jen újmu na jeho zdraví. Nemoc s sebou přináší i další komplikace v podobě sníženého měsíčního příjmu. V době pracovní neschopnosti se na úhradě tak zvané nemocenské podílejí zaměstnavatel, stát, ale i sám zaměstnanec (ze svých úspor). Nemocenská je vypočítávána podle výše příjmu zaměstnance. Koeficienty výpočtu nemocenské se mohou každým rokem měnit. Předpokladem nemocenské je placení dávek nemocenského pojištění.
Je-li zdravotní stav zaměstnaného člověka takový, že je nezbytné, aby zůstal doma nebo podstoupil ústavní léčbu, vystaví lékař tak zvanou „neschopenku“, správně Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Má pět dílů, z toho jeden je určen okresní správě sociální zabezpečení (předá lékař), jeden zaměstnavateli nemocného(díl s modrým pruhem, předá zaměstnanec), jeden si nemocný ponechá coby průkaz práce neschopného pojištěnce. Na základě odevzdaných dílů neschopenky může být vypočítána nemocenská – je to doklad pro toho, kdo nemocenskou vyplácí a potvrzení, že má nemocný na nemocenskou nárok.
První tři dny nemoci (přesněji první dvacet čtyři neodpracované pracovní hodiny) si nemocný „hradí sám“, na žádnou nemocenskou nemá nárok, kromě vlastních úspor. Jedině v málo častém případě, kdy je zaměstnanci zaměstnavatelem nařízena karanténa, jsou i první tři dny pracovní neschopnosti placeny zaměstnavatelem. Zaměstnavatel začne nemocenskou vyplácet po třech dnech (respektive po dvaceti čtyřech neodpracovaných hodinách), a to po dobu deseti dní (od čtvrtého 14. dne včetně). Prvních 14 dní (včetně prvních neplacených) má zaměstnavatel právo kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim určený lékařem, a tedy může učinit i kontrolní návštěvu u něj doma. V případě, že shledá nějaké rozpory – zaměstnanec třeba vůbec není doma nebo doma vykonává jinou práci – může zaměstnanec očekávat sankce, přičemž nejtvrdší je okamžité propuštění ze zaměstnaneckého poměru. Právo zaměstnavatele na kontrolu uvádí § 192 odst. zákoník práce.
Od 15. dne vyplácí nemocenskou okresní správa sociálního zabezpečení. Nejdelší doba vyplácení nemocenské je jeden rok. Potom je zdravotní stav zaměstnance kontrolován revizním lékařem. Na základě jeho rozhodnutí může být nemocnému přiznán invalidní důchod, který může být i jen dočasný.
Výpočet nemocenské
Výše nemocenské se vypočítává podle příjmu zaměstnance. Výpočtové koeficienty se mohou rok od roku měnit, a tak je nejlepší zjistit přesný způsob výpočtu nemocenské na oficiálních stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, kde je výpočet nemocenské vždy aktuální. Výpočet nemocenské popisuje §18 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Výpočet nemocenské: Přesné znění zákona
Denní vyměřovací základ
§ 18
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.
(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem1).
(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.
(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.
(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.
(7) Vyloučenými dny jsou
a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,
b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény); v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné,
d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu neplatí pojistné na pojištění,
e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.
Zdroj: Předpis č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění
Nemoc zaměstnaného člověka neznamená jen újmu na jeho zdraví. Nemoc s sebou přináší i další komplikace v podobě sníženého měsíčního příjmu. V době pracovní neschopnosti se na úhradě tak zvané nemocenské podílejí zaměstnavatel, stát, ale i sám zaměstnanec (ze svých úspor). Nemocenská je vypočítávána podle výše příjmu zaměstnance. Koeficienty výpočtu nemocenské se mohou každým rokem měnit. Předpokladem nemocenské je placení dávek nemocenského pojištění.
Je-li zdravotní stav zaměstnaného člověka takový, že je nezbytné, aby zůstal doma nebo podstoupil ústavní léčbu, vystaví lékař tak zvanou „neschopenku“, správně Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Má pět dílů, z toho jeden je určen okresní správě sociální zabezpečení (předá lékař), jeden zaměstnavateli nemocného(díl s modrým pruhem, předá zaměstnanec), jeden si nemocný ponechá coby průkaz práce neschopného pojištěnce. Na základě odevzdaných dílů neschopenky může být vypočítána nemocenská – je to doklad pro toho, kdo nemocenskou vyplácí a potvrzení, že má nemocný na nemocenskou nárok.
První tři dny nemoci (přesněji první dvacet čtyři neodpracované pracovní hodiny) si nemocný „hradí sám“, na žádnou nemocenskou nemá nárok, kromě vlastních úspor. Jedině v málo častém případě, kdy je zaměstnanci zaměstnavatelem nařízena karanténa, jsou i první tři dny pracovní neschopnosti placeny zaměstnavatelem. Zaměstnavatel začne nemocenskou vyplácet po třech dnech (respektive po dvaceti čtyřech neodpracovaných hodinách), a to po dobu deseti dní (od čtvrtého 14. dne včetně). Prvních 14 dní (včetně prvních neplacených) má zaměstnavatel právo kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim určený lékařem, a tedy může učinit i kontrolní návštěvu u něj doma. V případě, že shledá nějaké rozpory – zaměstnanec třeba vůbec není doma nebo doma vykonává jinou práci – může zaměstnanec očekávat sankce, přičemž nejtvrdší je okamžité propuštění ze zaměstnaneckého poměru. Právo zaměstnavatele na kontrolu uvádí § 192 odst. zákoník práce.
Od 15. dne vyplácí nemocenskou okresní správa sociálního zabezpečení. Nejdelší doba vyplácení nemocenské je jeden rok. Potom je zdravotní stav zaměstnance kontrolován revizním lékařem. Na základě jeho rozhodnutí může být nemocnému přiznán invalidní důchod, který může být i jen dočasný.
Výpočet nemocenské
Výše nemocenské se vypočítává podle příjmu zaměstnance. Výpočtové koeficienty se mohou rok od roku měnit, a tak je nejlepší zjistit přesný způsob výpočtu nemocenské na oficiálních stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, kde je výpočet nemocenské vždy aktuální. Výpočet nemocenské popisuje §18 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Výpočet nemocenské: Přesné znění zákona
Denní vyměřovací základ
§ 18
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.
(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem1).
(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.
(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.
(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.
(7) Vyloučenými dny jsou
a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,
b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény); v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné,
d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu neplatí pojistné na pojištění,
e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.
Zdroj: Předpis č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění
— /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:“Normální tabulka“; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:““; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:10.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:115%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:“Cambria“,“serif“; mso-ascii-font-family:Cambria; mso-ascii-theme-font:major-latin; mso-hansi-font-family:Cambria; mso-hansi-theme-font:major-latin; mso-fareast-language:EN-US;} –>
