Jak sušit rakytník

Poslední sklízené plody v koloběhu roku jsou peckovice rakytníku řešetlákového. Sběr rakytníku není jednoduchý a bezpracný, tak se sběrači snaží uchovat pracně získané plody co možno bez zbytečných ztrát. Sušení rakytníku je jednou z možností.

Známý rakytník se dočkal uznání

Po léta byl rakytník řešetlákový v Česku vysazován coby okrasný keř vysazovaný v parcích a městských parterech.  O jeho plody stálo leda tak „practvo nebeské“. Zájem nejširší veřejnosti rapidně stoupl až v posledních dekádách, a to díky osvětě, které se rakytníku řešetlákovému dostalo.

Sklizeň rakytníkových plodů

Plody rakytníku řešetlákového jsou peckovice,  pět až deset milimetru velké a přibližně tři až pět milimetrů široké. Mají  žlutou, oranžovoučervenou barvu.

Plody vyrůstají s krátkou stopkou stěsnané na větévkách. Mají někdy kulovitý ale často elipsovitý až vejčitý tvar. Olejovitá dužina má oranžovou barvu. Chuť je od kyselé přes hořkou až nasládlou.

Plody zrají od srpna do září a vydrží dlouho do zimy. Jejich sběr není jednoduchý, protože rakytník je trnitý keř. Obvyklý způsob česání je takový, že se počká do prvních prvních mrazů a pak se zmrzlé plody sklepou na plachty rozložené pod keřem nebo se rovnou sklepávají do připravených pytlů.

Osvědčila se rovněž předávaná zkušenost s praktikou, kdy se ostříhají větve s plody, vloží se do mrazáku – a pak se setřepou z větviček. Pro praktické využívání má tato rada dva háčky:

  1. Nešetrnou „frizuru“ by keř mohl značně utrpět.
  2. A potom také: V době, kdy dozrává rakytník, mají domácnosti mrazáky zaplněné letními a podzimními přebytky a málokdo vyšetří prázdný box, kam by mohl – byť dočasně – rakytník umístit.

Sušení rakytníku

Další nezbytný krok je třeba učinit po rozhodnutí, co s  očesaným rakytníkem. Jednou z metod je sušení rakytníku. Sušení rakytníku se doporučuje provádět v elektrických sušičkách.

  • Přebrané a propláchnuté celé peckovičky rozložíme ve slabší vrstvě na patra sušičky.
  • Teplotu sušení nastavíme podle návodu na použití konkrétního typu přístroje.
  • Dobu sušení nelze předem doporučit, záleží na velikosti a !masitosti“ plodů.
  • Je-li peckovička suchá se pozná rozlomením plodu – lom musí slyšitelně prasknout a peckovice musí být suchá i uvnitř.

V topné sezoně lze rakytník sušit i na radiátorech. Jako vhodná podložka by mohlo posloužit třeba víko od papírové krabice od bot – má obrubu a podlouhlý tvar vhodný na radiátor. Také v něm můžeme plody čas od od času zatřást, aby se sušily ze všech stran.

Aby se rakytník druhotně neprodražoval

Zkušení uživatelé rakytníku jsou ovšem toho názoru, že sušení v elektrické sušičce je ekonomicky nejméně vhodný způsob – pro vysokou spotřebu energie. To by platilo také o elektrické troubě, kdyby v ní někdo chtěl rakytník sušit. Muselo by se tak dít při velmi nízké teplotě a při pootevřených dvířkách trouby, aby mohla unikat pára a rakytník se nespařil.

Doporučuje se usušený rakytník rozemlít na tříštivém kávovém mlýnku. Sušený rakytník se používá podle konkrétních návodů k použití..

Zanechte odpověď