Ječné zrno: Příznaky, léčba

Hned po mozku jsou oči nejdůležitějšími orgány uloženými v hlavě. Ale také nejcitlivějšími. Oči jsou uloženy v dutině – oční jamce. Chrání je kostěný útvar – očnice. Oči jsou překryty štěrbinovými uzávěry, které se nazýzvají horní a spodní víčko. Okraje víček obrostlé brvami promašťují mazové žlázky. Maz zabraňuje, aby slzy, které permanentně zvlhčují oční bulvu, nevytékaly z oka. Někdy se tyto mazové žlázky zanítí a na víčku se vytvoří hnisavá bulka. Lidově se jí říká ječné zrno.

Protože se ječné zrno zhojí až po vyprázdnění zhnisaného ložiska, je někdy nutné navštívit lékaře, jehož antiseptický zásah hojivý proces urychlí. Ječnému zrnu často předchází zánět víček.

Ječné zrno se objevuje buď na okraji očního víčka, nebo v jeho hloubce, což je ještě nepříjemnější. I když se oba typy léčí stejně, po druhém častěji zůstává nebolestivá zatvrdlinka, kterou je třeba odstranit chirurgicky. Zákrok se sice provádí ambulantně a netrvá déle než deset minut, ale je velmi nepříjemný.

Záleží na lokalizaci zánětu

Podle místa, kde se ječné zrno (hordeolum) vytvoří, rozlišují lékaři ječné zrno na vnější a vnitřní.

Infekce žlázek Mollových a Zeissových nazývají vnějším hordeolem. Příznaky jsou většinou stejné: člověk pociťuje bolest a napětí na okrajmi víčka. Postižené oko mu slzí, víčko je zarudlé. Oko pálí, jako by v něm bylo cizí tělísko. Dále „bolí“ světlo do očí. Na víčku se objeví zatvrdlinka, v jejímž středu vznikne žlutá skvrna – počínající hnisání. Bolest ustoupí až tehdy, kdy vřídek „dozraje“, praskne a hnis se vyvalí.

Infekce meibornské žlázy je vnitřní ječné zrno. Původem je obvykle stafylokok a onemocnění je závažnější než v případě vnějšího ječného zrna. Provází je silnější bolest v přesném místě. Zarudnutí a otok jsou výtaznější. V místě postižené žlázy na spojivkové straně víčka je vidět žluté zhnisané ložisko, v němž se později vytvoří vřídek (abces). Málokdy se sám uvolní, proto je nutný zákrok skalpelem. Lékař předepíše antibiotika v podobě mastí.

Léčba ječného zrna

  • Tak jako na každý zánět i na ječné zrno je dobré hned od prvních příznaků kapat do oka oční kapky, případně je mazat mastí, příkladně přikládat teplé heřmánkové obklady. V mazové žlázce se totiž vytvoří uzavřené hnisavé ložisko, které působením tepla obvykle samo praskne, takže chirurga nakonec ani není třeba.
  • Poměrně účinné je, používá-li postižený preventivně některé běžné antiseptické kapky, případně výluh ze světlíku lékařského.
  • Nevstřebá-li se ječné zrno během několika dní samo, měl by člověk vyhledat očního lékaře, aby mu předepsal účinný lék. Ani ten však většinou nezabrání tomu, aby se po nějaké době ječné zrno opakovalo.
  • Kdo se v ordinaci objevuje s tímto problémem takřka každý měsíc, ten nemůže mít v pořádku celkovou odolnost proti infekcím. Je třeba, aby byla posílena jeho imunita, s čímž poradí lékař.

Zanechte odpověď