Kaspické moře je sice slané, ale není součástí žádného světového oceánu. Je obklopeno pevninami, takže má charakter jezera – i když odlišného. Kaspické moře vzniklo tektonickou činností, při které bylo vyzdviženo a odděleno od oceánu. Břehy Kaspického moře patří pěti státům. Kaspické moře je bohatým nalezištěm ropy, což je – obrazně řečeno – jeho bohatstvím i “neštěstím”.
Kaspické moře
Kaspické moře představuje největší světovou zásobárnu vody, jež je na souši:
- plocha 384 000 kilometrů čtverečních – údaje se ovšem liší,
- objem asi 78 000 kilometrů kubických.
Kaspické moře zaplňuje proláklinu mezi evropskou a asijskou kontinentální deskou. Jeho dno se sklání.
- Na severu je moře hluboké asi pět metrů,
- na jihu 980 metrů,
- a v tomto směru měří víc než 1200 kilometrů.
- Hladina leží 28,5 metru pod úrovní světového oceánu.
Jeho slanost je nízká. Dvaaosmdesát procent vody mu dodává Volha, zbytek sto třicet dalších řek, z nichž jsou největší Ural, Kura a Atrek.
Státy kolem Kaspického moře
Břehy Kaspického moře v současnosti kontroluje (ve směru pohybu hodinových ručiček):
- Kazachstán,
- Turkmenistán,
- Írán,
- Ázerbájdžán,
- Rusko.
Pohyb hladiny Kaspického moře
V roce 1929 byla hladina Kaspického moře 25,9 metrů pod hladinou světového oceánu a také poprvé po dvaceti letech byl zaznamenán pokles vody. Celkem klesla hladina za toto období o tři metry. Podle některých teorií to způsobil menší průtok v řece Volze, která zásobuje Kaspické moře vodou, a také větší odpařování z hladiny Kaspiku. Vědci předpokládali, že klesání bude pokračovat až do roku 2000.
Koncem 70. let se však příroda vzepřela vědeckým prognózám a vody v Kaspiku začalo rychle přibývat. Během dlouhého období klesání hladiny však byly na pobřeží – bez ohledu na upozornění vědců, že voda může začít opět stoupat – budovány průmyslové objekty, obytné domy i panelová sídliště. Klesání hladiny se zcela zastavilo v roce 1977 a vody začalo pozvolna přibývat.
Od té doby stoupá průměrně o 14 centimetrů za rok. Nejde však o proces plynulý – někdy během krátké doby stoupne voda o několik centimetrů, jindy se hladina drží řadu měsíců na stejné úrovni. Jen do roku 1991 tak v Kaspickém moři přibylo 700 km3 vody, celkem hladina stoupla za tuto dobu o dva metry a 20 centimetrů.
Teorie o příčinách jsou různé.
Nejčastější vysvětlení se odvolávají na:
- menší odpařování vody z Kaspiku
- a větší průtok Volhy.
- Jiná se opírají o globální oteplení,
- zemětřesení,
- pohyb zemské kůry pode dnem moře atd.
Víte, že…
… Rusové začali pronikat na Kavkaz již koncem 9. století, ještě v době, kdy vládnoucí vrstvou kijevského velkoknížectví tvořili vikingští náčelníci a jejich družiny? Prvý ruský nájezd na jižní pobřeží Kaspického moře se datuje rokem 880.
… kdysi se v Kaspickém moři urodilo devadesát procent světového kaviáru? Mezi roky 1967-1987 klesla jeho produkce šestadvacetkrát. Od té doby se pokles nezastavil.