Není receptu, aby se tam neobjevilo slovo špetka. Špetka soli, špetka pepře, vždy se v kuchařkách objeví tento termín. Někdo nad tím ani nepřemýšlí a chytne koření mezi palec a ukazováček, a šup s tím do hrnce s voňavou omáčkou. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, kolik gramů držíte mezi prsty? Pojďme se odívat, jak to s tou špetkou vlastně je.
Kde se vzala špetka
Historie této jednotky je nejistá. Používala se již v dobách, kdy u nás vládli králové, ale přesné datum se nedochovalo. Můžeme jen spekulovat, kdy naši předci začali množství mezi palcem a ukazovkem říkat špetka. V minulosti se také jednalo o přesně stanovenou jednotku.
Kolik je špetka
Jedna jediná špetka a přeci jen se pokaždé váží jinak. Někdy lze dohledat, že špetka je 1/16, nebo 1/8 čajové lžičky. Jindy se jedná o špičku nože. V gramech lze tuto jednotku porovnat s cca 0,3 – 0,6 gramů. Dokonce každá země měří či měřila a nazývá špetku jinak:
- tehdejší Rakousko-Uhersko (Česká republika) – Skrupel = 1,458 g
- tehdejší Prusko – Skrupel = 1,218 g
- Švýcarsko – Skrupel = 1,302 g
- Německo – Scrupel, Prise = 0,5 – 1 g
- Brazílie a Portugalsko – Ecropolo = 1,195 g
- Španělsko – Escrupulo = 1,198 g
- Jižní Amerika – Escrupulo = 1,196 g
- Itálie – Pizzico = není známo
- Chorvatsko – Prstohvat = není známo
- Francie – Pincée = není známo
- Japonsko – Hitotsumami = není známo
V každé zemi je to trochu jinak a tak je jasné, že nelze přesně definovat číslicemi, kolik je vlastně špetka gramů. Jestli však chcete vědět, kolik dáváte do svých pokrmů soli, pepře, nebo jiného koření, zkuste si sami zvážit, kolik je ta vaše špetka.
Historické jednotky
Kromě špetky, která se používa do dnes, byly v kuchyni využívány další jednotky. Některé nám ještě mohou něco připomínat z pohádek, nebo historických filmů či knih, o dalších však nemusíme mít ani tušení, že existovaly.
Které vám jsou povědomé? Žejdlík, hřivna, libra, unce, lot, kvintlík, máz, koflík, nebo kapka? Ono jich kdysi bývalo ještě daleko víc, ale to bychom tu nad tím mohli strávit moře času. Představíme si pár z nich a podíváme se, jaké množství představovaly.
- Kapka – Technicky vzato se kapka rovněž ještě používá. Že netušíte kde? No přeci v lékárnictví. Některé kapky, například na kašel mají ve svém dávkování uvedeno, kolik kapek má kdo kolikrát denně užívat. Jedna kapka má cca 0,05 ml.
- Žejdlík – Tu žejdlík piva, tam žejdlík mléka. Tato historická jednotka se používala pro měření objemu. Jeden žejdlík bychom mohli přirovnat k 0,358 l.
- Hřivna – Původem z českých zemí hřivna označovala hmotnost. Jedna hřivna se rovná 0,253 kg, tedy cca čtvrt kila.
- Unce – Unce dříve ve starém Římě označovala díl něčeho, tedy jednu dvanáctinu celku. V USA je 1 unce 28,3495 g, 1 trojská unce (používána do dnes v obchodování s drahými kovy) se rovná 31,1034807 g, 1 česká unce má hmotnost 31,11 g a pak je zde ještě 1 lékárnická unce, která je cca 27 g.
- Kvintlík – Nazývaný také jako kventlík. Používal se na měření hmotnosti v lékárenském prostředí. 1 kvintlík je 4,014 g.
- Máz – Jedná se o zastaralou jednotku objemu. 1 máz je srovnatelný s 1,41472 l.
- Koflík – Koflík se používal zhruba ve 14. století jako jednotka objemu. 1 koflík se rovná 1,45 litrům.
- Libra – Jedná se o měrnou jednotku hmotnosti, která využívána v mnohá koutech světa. Dnes ji potlačuje metrický systém. 1 libra se rovná 16 uncím, tedy 453,592 g.
- Lot – Stará jednotka hmotnosti, jež se využívala v mnoha zemích. Jeden lot je roven 16,06 g
Dnes si kupujeme půl litru piva (jedno velké), 20 deka šunky, nebo kilo mouky. Dříve by se na nás na trhu koukali jako na blázny, co že to po nich vlastně chceme. Jednotky se většinou přirovnávaly k nádobám, nebo lidskému tělu, ale jak šel čas, lidé chtěli co největší přesnost a vymyslel se metrický systém, který používáme do dnes.