Obvykllou starostí zejména maminek, které mají prvorozené dítě, je množství mléka, které by mělo jejich děťátko vypít. Už sama otázka – kolik má kojenec vypít mléka – je zavádějící. Neexistuje norma, každé dítě je jiné. Ostatně, množství vypitého mléka při kojení by bylo možno zjistit pouze pečlivým převažováním před a po krmení. Maminka by sice dospěla k nějakému číslu, ale to by sama laicky nedokázala nijak vyhodnotit, protože co je hodně a co je málo v každém individuálním případě? Kojené dítě se o jídlo (mléko) samo přihlásí a maminka již za pár dní bezpečně rozpozná, kdy její děťátko pláče hlady (a nebo to alespoň zkusí). Kojené děti proto ani netrpí kojeneckou obezitou.
Miminko si samo „řekne“
V případě, že je děťátko odkázáno na umělou stravu, musí se maminka (nebo jiná osoba, která mu stravu připravuje) řídit jednak pokyny výrobce, ale především pokyny lékaře (nebo asistentky). Obecně panuje názor zdravotníků, že rozložena do jednotlivých dávek by umělá strava neměla převyšovat množství jednoho litru. Jestliže to kojenci nestačí, a je starší čtyř měsíců, začíná maminka s příkrmy, ne s větším množstvím umělé výživy.
Třeba je malý jedlík po mamince…
Někdy má maminka obavy, že její miminko málo pije. Jestliže ale při pravidelných prohlídkách lékař konstatuje, že děťátko dobře prospívá (sice pomaleji, ale pravidelně), není třeba mít nějaké obavy. Dost možná bude prostě menší jedlík drobnější konstituce (zejména rodiče drobnějších postav by si měli uvědomovat, že jejich dítě asi nebude nějaký obřík).
Na obezitu se zakládá už v prvním roce
Během prvního roku života se u dítěte obvykle ztrojnásobí jeho hmotnost. Tato mimořádná rychlost růstu je možná jedině díky dostatečnému množství kalorií a přiměřených složek výživy. Kalorie jsou získávány přeměnou tuků, bílkovin a sacharidů, ale bez nezbytných vitaminů a minerálních látek se náležitá přeměna nemůže uskutečnit.
Malí Otesánci
Dnes je už všeobecně znám fakt, že předpoklady k obezitě se vytvářejí v útlém dětství, dokonce již v kojeneckém věku. Proto jsou ve výhodě dlouho kojené děti – na plné výživě mateřským mlékem nelze totiž ztloustnout. Kravské mléko, a to i sušené – je mnohem výživnější, protože obsahuje více bílkovin, solí a tuků. I mírně umělým mlékem překrmovaný kojenec si ukládá přebytky živin v podobě tuku do tukových buněk, kterých se proto vytváří nadměrně mnoho. Ty se pak i v pozdějších letech „hlásí o své“ a dítě má pořád hlad. Boubelatý kojenec a batole se rodině většinou líbí, už proto, že nadváha se skoro vždy týká i ostatních členů rodiny.