Krátkozrakost je druhá nejrozšířenější oční vada. Lidí, a to již v dětském věku, kteří špatně vidí do dálky (a tedy jsou krátkozrací), stále přibývá. Zároveň ale rostou možnosti, jak oční vady trvale, nebo na dlouhou dobu odstranit. K vadám, které lze v současnosti běžně operativně řešit, patří rovněž krátkozrakost.
Příčiny krátkozrakosti
Při krátkozrakosti, tedy neschopnosti vidět ostře vzdálené předměty, se světelné paprsky lámou do oblasti před sítnicí, takže na ní pak vzniká pouze neostrý, zamlžený obraz. Příčinou je příliš „dlouhé oko“ nebo příliš velká lomivost optické soustavy oka.
- Někteří odborníci řadí krátkozrakost k civilizačním nemocem, neboť se s největší pravděpodobností může na jejím vzniku podílet i zvýšená oční zátěž, tak typická pro dnešní dobu.
- Významnou roli při vzniku krátkozrakosti hraje dědičnost (brýle nosí otec i syn)
- Vliv mají i faktory rasové (malý výskyt u Eskymáků, vysoký u Asiatů).
Vzhledem k tomu, že při krátkozrakosti je předozadní osa oka delší (1 mm odpovídá asi -3.0 dioptriím) a sítnice, což je nejvnitřnější vrstva zadního oka, nesleduje toto zvětšení, dochází v ní ke vzniku degenerativních změn, a to nejdříve v periferii, později i v místě nejostřejšího vidění, to je v centrální krajině.
Laserová úprava krátkozrakosti
Nošení brýlí korigující krátkozrakost pro některé představuje značný handicap, ať již z důvodů estetických, kdy trpí sebevědomí, nebo protože jim to komplikuje provádění některých činností (například sportovcům, řidičům, vojákům, hasičům, tanečníkům, hercům…). Těmto lidem se nabízí jako řešení operace očí tak zvaným excimer laserem. Zákrok je ambulantní, bezbolestný a především trvalý. Tato metoda je podle odborníků velmi vhodná zvláště pro lidi, kteří mají jedno oko je buď zcela zdravé a druhé krátkozraké, nebo mají krátkozrakost na obou očích, ale nestejné míry, přičemž rozdíly mohou být velmi výrazné.
Vestavěná čočka
Malým operativním zákrokem v oblasti rohovky umístí oftalmolog umělou čočku o váze několik miligramů za duhovku. Tím pomůže pacientům, jimž již brýle nestačí, nebo jejichž silná skla zohyzďují pacientův obličej. Korigují krátkozrakost až do -23,5 dioptrií, či dalekozrakost do +12 dioptrií. Vady většího rozsahu lze touto metodou rovněž ošetřit a „dořešit“ lehčími brýlemi.
Nemusí to být jen brýle
Oční čočky jsou vhodným pomocníkem pro lidi s poruchami zraku, kteří nechtějí nebo z různých důvodů nemohou nosit brýle. Kontaktní čočky se v současné době vyrábějí z moderních materiálů, které jsou ohleduplné jak pro oko, tak pro požadavky nositelů – jsou komfortní a nenáročné na údržbu. Nevýhodou kontaktních čoček je to. že mohou citlivé oči dráždit, působit jako alergen a také ovlivňují okysličováni rohovky.
Nejčastější oční vady
Krátkozrakost patří tak zvaně refrakční oční vady. Refrakční oční vady oční specialisté (oční lékaři a oční optici) dělí do čtyř základních skupin. Ve většině případů jde o tak zvaně osovou vadu:
- Krátkozrakost (myopie) při ní je předozadní průměr oka větší, paprsky světa přicházející z nekonečna se protínají před sítnicí. Nemocný vidí špatně do dálky, dobře do blízka . Koriguje se minusovými skly – rozptylkami.
- Dalekozrakost (hypermetropie) – předozadní průměr oka je kratší (oko menší), paprsky zadního se protínají za sítnicí. Pacient vidí špatně do dálky i blízka, koriguje se plusovou korekcí neboli spojkami.
- Astigmatismus – optická oční média, především rohovka a čočka mají v jednotlivých meridiánech různou optickou mohutnost, na sítnici vzniká neostrý obraz. Koriguje se skly torickými.
- Vetchozrakost (presbyopie) – objevuje se u každého jedince po 45. roce života, nemocný vidí špatně do blízka, koriguje se plusovými skly.