Nedostatek čerstvé zeleniny a tím pádem vitaminu C vyvolává lomivost drobných cév v celém těle, těžké krvácení z dásní a vypadávání zubů. Dále může dojít i ke krvácení do střev a pod okostici končetin, které se pak snadno zlomí a nakonec i k smrti způsobené většinou krvácením do mozku. Nemoc se nazývala skorbut – kurděje.
Kurděje způsobuje nedostatek čerstvé stravy
Každá loď dříve nakládala před dlouhou plavbou jako strategický náklad i sudy s kyselým zelím. Jeho konzumace dokázala kurdějím zabránit. To se ze zkušenosti vědělo již dávno před objevením vitaminu C čili kyseliny askorbové.
Přítomnost každého vitaminu v lidském těle v určitém množství je podmínkou zdraví člověka a klesne-li toto množství pod určitou minimální hranici, nastávají vážné poruchy, které mohou vést dokonce i k smrti. Příkladem mohou být z dobrodružných románů známé kurděje námořníků v minulých staletích. Kurděje se vyskytují i v současné době, a to v oblastech, kde lidé trpí silnou podvýživou a mají jen jednostrannou stravu (země ve válečném stavu a podobně).
Příznaky kurdějí (skorbutu)
- Oteklé a krvácející rudé dásně,
- páchnoucí dech,
- samovolné vypadávání zubů,
- bodové krvácení kolem kořínků vlasů a chlupů,
- rozsáhlé podlitiny a modřiny,
- oteklé a prokrvácené klouby,
- krvácení z nosu, do očí, do stolice,
- krvácení do mozku,
- zvracení krve,
- nehojící se rány,
- těžká celková slabost a malátnost s konečným fatálním selháním orgánů a srdce s neúprosnou rychlou smrtí.
Kurděje – mor námořníků
Od počátku prudkého rozvoje mořeplavectví a velkých objevitelských plaveb stály v cestě odvážlivcům ani ne tak rozbouřené živly, ale zničující choroby nemilosrdně decimující posádky – zejména kurděje. Sto mužů ze sto šedesáti ztratil Vasco da Gama roku 1497, když jako první obeplul mys Dobré naděje. Stejně na tom byl i Fernando Magellan při obeplutí Hornova mysu roku 1520. Příčina kurdějí byla v jednostranné stravě bez tehdy neznámých vitaminů (sýr, slanina, špatné suchary, pivo).
Kurděje zkoumal nejeden z tehdejších vědců. Asi první „klinický“ pokus učinil edinburský lékař James Lind 20. května 1747 na lodi Salisbury. Dvanáct námořníků nemocných kurdějemi dostávalo stejnou běžnou lodní stravu. Dva z nich navíc vitriolový olej (zředěná kyselina sírová), dva mořskou vodu, dva ocet, dva měli za přídavek pomeranče a citrony a dva směs česneku, ředkve, peru balzámu a myrhy. Ti, kteří jedli citrusy, se uzdravili během šesti dní. Později se užívání citronové šťávy proti kurdějím stalo na lodích povinností nařízenou admiralitou.
Nobelova cena za vitaminy
V roce 1907 se podařilo v Norsku vyvolat kurděje u morčat živených stravou obsahující všechny známé živiny (bílkoviny, tuky, cukry, minerály), nicméně chyběla nějaká neznámá přísada. Vše vyřešil svými pokusy profesor Hopkins, který prokázal, že přidáním kapky mléka se strava stane nezávadnou. Objevil vitamin C, onen všelék na kurděje. V roce 1932 ho v Maďarsku poprvé syntetizoval Albert Szent-Györgyi a následně byl popsán v USA jako poměrně jednoduchá látka – kyselina askorbová. Od té doby se vitamin C stal vitaminovým „hitem“ při boji s mnoha neduhy. Sir Frederick Gowland Hopkins společně s Holanďanem Christianem Eijkmanem (objevitel vitaminu B) dostali za objev vitaminů v roce 1929 Nobelovu cenu. Vitaminy se staly trvalou součástí prevence i léčby nemocí.