Ke správnému vyjadřování a mluvení nestačí mít pouze dostatek slovní zásoby, ale je třeba také umět používat jazyk, rty a umět správně dýchat. K těmto dovednostem pomáhají dětem (a nejen jim) logopedická cvičení.
Pokud jste již s dítětem navštívili logopeda, jistě vám ukázal „co a jak“ a vysvětlil, proč to a ono máte s dítětem trénovat. Práce v podobě pečlivého a pravidelného každodenního tréninku je tedy na vás – rodičích. Aby vám to šlo snadněji, zde je několik doporučení pro pravidelná logopedická cvičení s dětmi
:
Cvičte krátce, ale často
Čím je dítě mladší, tím kratší dobu udrží pozornost. 5, 10 nebo 15 minut logopedického cvičení denně vás odmění v podobě pokroku řeči daleko více, než půlhodina dvakrát týdně. Pokud budete trénovat krátce i víckrát denně, budete ještě úspěšnější.
Opírejte se o sluchovou kontrolu
Hlásku můžeme úspěšně vyvodit, když ji dítě sluchově správně odlišuje od ostatních hlásek. Proto se sluchovým cvičením věnujeme dříve, než přistoupíme k artikulaci.
Používejte zrcadlo
Lépe než složité popisování postavení mluvidel funguje, když to předvedeme v zrcadle. Sedneme si vedle dítěte a vezmeme si větší zrcadlo. Když k „opičení se“ přidáme nějakou legraci, půjde to určitě lépe.
Zbavte se nesprávných návyků
Staré nesprávné návyky necháváme vyhasnout. Vytváříme a posilujeme nové. Hlásky vyvozujeme nejčastěji nápodobou. Pokud se nedaří, použijeme pomocnou hlásku (např. trubka – tdubka). Jakmile pomocnou hlásku nepotřebujeme, vracíme se k nápodobě.
„Netlačte na pilu“
Cvičíme uvolněně, s co nejmenší silou a námahou. Někdy k přesnému zvuku pomůže až ztišení hlasu.
Neopravujeme dítě v hláskách, které necvičíme. Stejně tak nepožadujeme, aby hlásku užívalo na vyšších úrovních, kde to ještě nedokáže.
Od snadného ke složitému
Dítě nepřetěžujeme. Když vidíme, že danou úroveň zvládá dobře i opakovaně, zkusíme cvičení jen o trošku ztížit.
Chvalte
Dítě chválíme nejen za dílčí úspěchy, ale také za vynaloženou snahu. Vaše dítě se tak bude cítit úspěšné, milované a doceněné.
Spolupracujte
Pokud vaše dítě navštěvuje jiného specialistu (foniatr, psycholog, oční lékař, pedagogicko-psychologická poradna), řekněte mu, že dítě chodí na logopedii. Také vašemu logopedovi předejte veškeré informace, které by mohly souviset s řečí dítěte. Pokud máte doma školáka, nezapomeňte o tom informovat třídní učitelku. To, co trénujete v logopedii, může mít souvislost se čtením a psaním. Vaše dítě pak může být negativně hodnoceno za něco, co ještě nedokáže rozlišit.
Největší vliv na rozvoj jazykových schopností dítěte máte vy jakožto rodiče. Důležité je věřit ve společný úspěch a neztrácet hlavu, i když se logopedie zrovna nedaří podle našich představ. Protože kdo jiný by měl podporovat dítě, které zrovna neprospívá, než jeho rodiče?