Lumbální punkce

Lumbální punkce je lékařský zákrok obestřený závojem obav pacientů. Je známo, že se při lumbální punkci jehlou odebírá mozkomíšní mok z páteře. A představa jehly v páteři, a nebo dokonce v míše, to děsí i velmi otrlé. Lékaři ale ujišťují: lumbální punkci provádějí zkušení odborníci na neurologickém oddělení, zákrok je bezbolestný a nezanechává žádné následky a je považován za běžný.

Lumbální punkce slouží k určení choroby

Když si představíme páteř, skládá se z obratlů, které mají uprostřed okrouhlý otvor. Obratle přesně (ale pružně) přisedají jeden na druhý, otvor v jednom odpovídá následnému, takže vytvoří kanál. Jím prochází mícha. Míchu chrání míšní obaly a tekutina nazývaná mozkomíšní mok. A právě tento mozkomíšní mok je předmětem zájmu lékařů při diagnostice některých onemocnění. Zákrok, při němž je malé množství mozkomíšního moku odebráno k následnému rozboru, se nazývá lumbální punkce. Rozborem mozkomíšního moku může lékař nejen rozpoznat druh a charakter onemocnění, ale rovněž zvolit účinnou léčbu.

Odebírání vzorku je bezbolestné

Před lumbální punkcí je vyšetřovanému znecitlivěna část zad v oblasti odběru (injekcí). Lumbální punkci lékaři provádějí poměrně dlouhou jehlou. V případě zájmu ji při instruktážním pohovoru samozřejmě pacientovi ukážou a rovněž mu vysvětlí, proč je jehla tak dlouhá – je třeba, aby pronikla skrz kůži, podkoží, svaly a dostala se k páteřnímu kanálu. Ale jestliže nemáme z lékařských nástrojů dobrý pocit, vůbec se po nástrojích nemusíme rozhlížet. Jestli jsme příliš citliví, nemusí nás zajímat ani zkumavka, do níž je mozkomíšní mok po odběru vypuštěn. Protože jsou příslušné partie lokálně znecitlivěny, nepocítí vyšetřovaný žádnou bolest. Lumbální punkce není žádný riskantní zákrok, neurologové (neurochirurgové) ji považují za běžný výkon.

Průběh lumbální punkce

Odběr mozkomíšního moku je prováděn na neurologickém oddělení a vyšetřovaný musí počítat s krátkou hospitalizací.

• Samotný zákrok trvá asi pět minut.
• Pacient leží na vyšetřovacím stole, na boku a jakoby stočený do klubíčka (ruce a nohy přitaženy co nejvíc k bradě).
• V této poloze je nejdříve aplikována injekce pro znecitlivění. Nebolí, ale vyšetřovaný vpich cítí.
• Jakmile začne lokální anestetikum účinkovat, už necítí nic.
• Přesto ale lékař nejdříve provede zkoušku bolestivosti.
• Při lumbální punkci – zavádění odběrové jehly, musí mít vyšetřovaný zadržený dech.
• Kdyby vyšetřovaný cítil bolest nebo jinou změnu stavu (nadcházející mdloby a podobně), je nutné říct to lékaři, ale pacient nesmí změnit polohu.
• Vytáhnutí jehly
• a rutinní ošetření vpichu pacient obvykle ani necítí.
• Po zákroku následuje alespoň osmihodiný nemocniční pobyt pod dozorem zdravotníků.

Důvody lumbální punkce

Rozbor mozkomíšního moku má důležitý význam při diagnostice mozkových nemocí: zánětlivých či degenerativních, při zjišťování (nebo vyloučení) chorob mozkomíšních obalů, míchy a nervových kořenů. Rozborem lze zjistit nebo vyloučit nádorová onemocnění nebo metastázy rakovinových buněk do mozkomíšního moku. Lumbální punkce také odhalí možné krvácení do páteřního kanálu.

• Všechna tato onemocnění jsou velmi závažného charakteru, takže drobný dyskomfort při odběru je podružný.

Kontraindikace lumbální punkce

Lumbální punkce nemůže být provedena lidem, kteří trpí určitým druhem nemoci. Jedná se o:

• nemocné s krevní poruchou (nízký počet krevních destiček),
• u lidi se zvýšeným tlakem v páteřním kanále,
• při hnisavých stavech v okolí bederní páteře.
• U lidí, kterým jsou předepsány léky na ředění krve (respektive, kteří je užívají), lékaři nutnost lumbální punkce obezřetně individuálně zvažují.