Jak už je zřejmé podle názvu této nemoci, lymfadenopatie značí problém s lymfatickými neboli mízními uzlinami. Naštěstí nejde o rakovinu, ale i tak uzliny zduří, mohou začít hnisat a způsobují nemocnému nemalé potíže.
Už bylo hodně psáno, k čemu jsou mízní uzliny a lymfatický systém, ale přesto si to na začátek krátce shrňme. Jednoduše řečeno, míza, proudící tímto systémem, pomáhá udržovat imunitní systém organismu a zaručuje obranyschopnost lidského těla proti virům, bakteriím a jiným parazitům. Může se ale stát, že infekce napadne přímo některou z uzlin, a to ať už v oblasti krku nebo třeba třísel. Pak mluvíme o takzvané lymfadenopatii.
Příčiny
Důvodem, proč některá z uzlin (nebo i více najednou) náhle zduří, je infekční nemoc, která člověka postihne. A spolu s ní dojde i k této komplikaci. Nejčastěji se tak děje při onemocnění infekční mononukleózou (způsobuje ji vir EBV nebo CMV, přenáší se z člověka na člověka a často se pojí i s vysokými horečkami a angínou) či toxoplazmózou (způsobuje ji prvok Toxoplasma gondi a mohou jí onemocnět nejen lidé, ale i zvířata – a zvlášť nebezpečná je pro těhotné ženy, protože ohrožuje plod). Lymfadenopatie může doprovázet i syfilidu, objevuje se u lidí s AIDS, horečkou dengue či streptokokovou angínou a jako komplikace může vzniknout i při onemocnění zarděnkami či spálou (způsobuje ji Streptococcus pyogenes a kromě horeček a bolestí v oblasti břicha se projevuje typickou vyrážkou a malinovým zabarvením jazyka).
Projevy
Prvním příznakem, podle kterého je možné lymfadenopatii poznat, je nahmatání si někde na těle zvětšenou uzlinu, která je na dotek citlivá a může být i bolestivá. To by mělo vždy být varováním. Nemusí se totiž jednat jen o lymfadenopatii, která je sama o sobě poměrně neškodná, ale klidně i o nádor na mízních uzlinách. Vždy je proto vhodné co nejrychleji vyhledat lékaře a prokonzultovat to s ním. Lékař poté stav posoudí nejen pohmatem, ale i podle toho, jestli je u uzliny přítomen zánět a podle toho, jak je velká.
Léčba
K diagnóze a určení, zda se jedná o lymfadenopatii, nádor nebo cokoliv jiného, lékaři nejprve musejí pacienta řádně vyšetřit. Samozřejmostí je vyšetření na ORL, a to celé oblasti krku, ale i nosu a dutiny ústní. Používá se i CT, magnetická rezonance a nebo prohlídka na sonografu. Využívá se i odběru krve a prozkoumání krevního obrazu a někdy lékaři přistupují až k cytologickému vyšetření.
Pokud se potvrdí, že jde o lymfadenopatii, nasazují se pacientům antibiotika, a to zvlášť pokud je jako příčina nemoci odhalena nákaza některou z bakterií. Pakliže léky nezabírají, přistupuje se k biopsii. V závažných případech je pacient operován a pak musí postupovat radioterapii. Vždy ale existuje léčba a pacienti se vyléčí.