Lymfa (míza) je tělní tekutina kolující organismem. Vzniká z části tkáňového moku tak, že je z tkání odváděna mízními cévami, které slepě začínají v mezibuněčných prostorech. Lymfa je součástí lymfaticko-cévního systému, kde cévy přivádějí do tkání krev, čímž tkáně vyživují, a poté odvádějí krev, která předala všechny živiny, zpět směrem k srdci. Pokud selže kapacitní systém lymfatických cév, dochází ke snížení průtoku lymfy, v postižených partiích se hromadí odpadní látky a vysokomolekulární bílkoviny, které by jinak lymfa odvedla.
Úkol lymfatického systém
Lymfa je bezbarvá tekutina, která vzniká vylučováním krevní plazmy z krevních kapilár ve tkáni. Lymfatické cévy protkávají stejně jako kapiláry a cévy krevního oběhu celé tělo. Lymfa má v těle transportní funkci. Odvádí z tkání vstřebané látky a odpadové produkty látkové výměny, a má velký podíl na obranných reakcích organismu. Tím vzniká nekonečný koloběh cévního oběhu. Lymfatické cévy odvádějí z tkání další zplodiny a látky, které žilní krev nepobere – zejména velké bílkoviny – a převádí je zpět do žilního oběhu, který je pak transportuje do vylučovacího ústrojí.
Lymfatický systém
Na rozdíl od krevního oběhu je lymfatický systém obtížněji pozorovatelný. Jeho tenkostěnné cévy obsahují většinou jen bezbarvou nebo mléčně bílou tekutinu – lymfu aneb mízu. Jejím úkolem je:
- jednak vstřebat tuky ze střevního traktu,
- jednak – a to především – podílet se na imunitní obranyschopnosti organismu.
Lymfa je čirá
Všechny tělesné tkáně omývá tekutina, která k nim proniká z krve v kapilárách. Kapilární stěny jsou tak tenké, že jimi vodnatá část krve volně prosakuje, ale ne natolik prostupné, aby jimi mohly procházet krvinky. Tkáňová tekutina je proto podobná krvi téměř ve všem, s výjimkou barvy. Proto se jí také říká lymfa, což v latině znamená „čistá voda“.
Cesta lymfy systémem
- Mezitkáňová (intersticiální) tekutina se podobně jako krev stéká do tenkých cévek, jež se postupně spojují ve větší a větší a nakonec až ve dvě hlavní cévy, vedoucí až do oblasti krku.
- Tam se spojují s krevními žilami a mezitkáňová tekutina se zde díky nim může opět vrátit do krevního oběhu.
- Levá hlavní lymfatická céva, která je větší než pravá, se nazývá hrudní mízovod.
Lymfatické uzliny
Lymfa pohybující se v lymfatických cévách tak docela čirá není, protože obsahuje lymfocyty, proteiny (bílkoviny) a tuky. Ještě hustší a bělejší je lymfa v lymfatických uzlinách v blízkosti jakéhokoli zánětlivého či jiného procesu v těle. Tyto uzliny totiž slouží jako jakési filtry, jejichž úkolem je vychytávat z protékající lymfy mikroorganismy a všechny ostatní cizorodé částice. Uzliny proto obsahují velké množství lymfocytů schopných neutralizovat a ničit bakterie, viry i jiné cizorodé částice, a v případě zánětu či jiného chorobného procesu ty, jež jsou jim nejblíže, zduří a jsou na dotek bolestivé.
Málo pohybu zatěžuje lymfatický systém
Lymfa je nositelem obranných prostředků těla proti nemocem. Je tedy proto důležité, aby proudila. Příliš málo pohybu vede ke značně rozšířenému zdravotnímu problému – hromadění lymfatických tekutin v těle. Hromadění lymfy má účinky na zdravotní stav a vzhled člověka. Hromaděním lymfatické tekutiny se vytváří otoky prstů, nohou, kotníků nebo očních partií. Špatné dýchání, kouření, alkohol a nadváha blokují proudění lymfy.