Bílé krvinky jsou částí krve. Jejich úkolem je mimo jiné bojovat proti infekcím a poskytovat tělu imunitu. Bílé krvinky tvoří hlavní složku imunitního systému lidského organismu. Jestliže množství bílých krvinek klesne pod úroveň, která je obvyklá, nazývá se tento stav „nízký počet bílých krvinek“ neboli leukopenie.
Málo bílých krvinek způsobí slabou obranu těla
Když je v krvi málo bílých krvinek, organismus se hůř vyrovnává i s jinak běžnými infekcemi, a nebo se infekční nákaza opakuje. I drobná poranění dlouho hnisají, tělo se těžko vypořádává s horečkou, zánětlivými příznaky, otoky, kašlem.
Co jsou bílé krvinky
Bílé krvinky se pod mikroskopem skutečně jeví jako světlejší (ale ne docela bílé) útvary ve srovnání s krvinkami červenými. Nejedná se jeden typ, bílé krvinky se dělí na granulocyty (jinak zvané velké bílé krvinky) a lymfocyty (malé bílé krvinky).
Velké bílé krvinky doslova „požírají“ infekční zárodky (bakterie), proto jsou pro laické (nebo dětské) chápání často označovány jako „bojovníci“.
Malé bílé krvinky se dále dělí na T-lymfocyty a B-lymfocyty.
- Činnost T-lymfocytů je obdobná jako činnost velkých bílých krvinek – přímo likvidují infekční zárodky.
- B-lymfocyty produkují protilátky, kterou na působí proti bakteriím. Protilátku, jež je potřebná proti konkrétnímu typu zárodků nákazy, dokážou B-lymfocyty vytvořit na základě vyhodnocení povrchu choroboplodného zárodku. Bílkovina, která dokáže nákazu vyhodnotit a naváže se na zárodek, se nazývá imunoglobulin, neboli také gamaglobulin. Choroboplodné zárodky s navázanou protilátkou pak bílé krvinky snáze zlikvidují.
Menší počet bílých krvinek
Málo bílých krvinek může být třeba jen přechodný stav, náhodně zjištěný při krevním rozboru prováděném při jiném vyšetření, nebo může být malé množství bílých krvinek příznakem nějaké choroby (například revmatismus) nebo důsledkem předchozího léčení.
Protože hodnoty krevního rozboru vždy vyhodnocuje lékař, který o vyšetření požádal, určitě se bude případným menším počtem bílých krvinek zabývat. Jestliže při laickém nahlížení (nebo kopírování) do výsledků z laboratoře usoudíme, že máme bílých krvinek málo, není to důvod k zahájení nějaké samoléčby.
Jediné, co můžeme svému tělu poskytnout pro správnou tvorbu krve, je vyvážená strava s dostatkem přírodního železa a kyseliny listové (listová zelenina).
Velké bitvy malých bojovníků
Bílé krvinky jsou v době napadení organismu infekcí nesmírně zaměstnány: nejenže naplno vyrábějí protilátky, ale hrnou se ve stále větším počtu na místa střetnutí se zárodky infekce a cestou se rozmnožují, aby rychle zvětšily svůj počet. Nově vytvářené bílé krvinky už mají v sobě informaci, jaké je chemické složení potřebné protilátky a rychle ji také vytvářejí. Všechny další generace bílých krvinek, vzešlé z těchto „prvních bojovníků“, dědí informace o specifické protilátce a mnoho měsíců i let (různě dlouho u různých chorob) ji vyrábějí. Pokud pak neklesne množství protilátky v organismu pod určitou hodnotu, nemá ten určitý mikrob velkou šanci se v těle uchytit – je protilátkami ihned zničen. Když pak po mnoha a mnoha generacích z „paměti“ bílých krvinek recept na protilátku přece jen vymizí, dokáží se na něj při novém vniknutí už známého mikroba ihned „rozpomenout“ a začnou vyrábět protilátku mnohem rychleji, než proti mikrobu neznámému.