K nejčastějším srdečním obtížím patří nedomykavost chlopní, jenž je označována za insuficienci či regurgitaci srdečních chlopní. Porucha srdečních chlopní není přitom jen tak, jde o závažný problém, jelikož srdeční chlopně jsou důležitým aparátem, jenž umožňuje jednostranný tok krve v srdci a zároveň pomáhají i ve správném šíření elektrického vzruchu, který samovolně vzniká v srdci.
Chlopenní vady vznikají nejčastěji z degenerativního důvodu. Pod nedomykavostí chlopní si představte, že srdeční chlopeň není schopna plně plnit svou funkci, a to v různém rozsahu. Jde o funkci těsnění, kdy se chlopeň uzavírá, čímž umožňuje zpětný tok krve. Tímto způsobem pak vzniká porucha přečerpávání srdce. Nedomykavost chlopní způsobuje také objemové zatížení srdečního svalu. Porucha chlopní trápí více než 10% české populace nad 70 let, postihnut však může i mladšího člověka. Zpočátku se srdce dokáže vyrovnat se zvýšenými nároky, ale po čase dochází k jeho poškození, snížení funkce a objevují se známky srdečního selhávání. Později dochází k poškození i dalších orgánů, zejména plic, jater, ledvin a mozku.
Chlopenní vady jsou poměrně častým problémem, které se velmi často odhalí zcela náhodně. Podle toho v jaké fázi se nemocný nalézá, může jej dokonce i ohrozit na životě. V srdci jsou celkem 4 chlopně: mitrální a trikuspodální chlopeň na levé straně srdce a aortální chlopeň s chlopní plícnice na pravé straně srdce. Nejčastěji jsou v srdci postiženy mitrální a aortální chlopně.
Vady chlopní jsou vrozené anebo získané. Získané vady vznikají po infekční endokarditidě, revmatické horečce. Na vzniku nedomykavosti má významný vliv i věk, infarkt myokardu a životní styl. Velmi důležité je aby byla nedomykavost odhalena včas, protože nemoc se může v průběhu let zhoršovat a nakonec může vést k selhání srdce.
Projevy nedomykavosti chlopní
Příznaky nedomykavosti chlopní jsou příznaky srdečního selhávání. Vliv na to, jaké příznaky převládnou, má to, které chlopně jsou postiženy. Všeobecně můžeme říct, že k nim patří dušnost, slabost, bolest na prsou, poruchy vědomí, migrény, pocit chvění hrudníku, změna srdečního rytmu (fibrilace síní, flutter síní, tachykardie), je zde pak i zvýšené riziko mozkové mrtvice.
Diagnostika nedomykavosti
První nález může být zcela náhodný při běžném fyziologickém vyšetření s pomocí fonendoskopu, kdy lékař uslyší srdeční šelest. Pro diagnostiku nedomykavosti je však rozhodující echokardiografie, kdy ultrazvuk dokáže zcela přesně rozeznat o jaký typ vady jde a o jak velkou míru jde. Umí také změřit průtok chlopněmi. Vyšetření je možno došetřit i srdeční katetrizací, koronární angiografií.
Léčba vad srdečních chlopní
V případě, že vada není příliš významná, podávají se léky, které zamezí zvětšování se síní a komor. Jedná se obvykle o betablokátory a blokátory kalciových kanálů, které zpomalují srdeční frekvenci a zmírňují pocit bušení srdce. Podat se mohou i ACE inhibitory, které snižují krevní tlak a zpomalují selhávání srdce, dále pak antyarytmika, diuretika, vazodilatancia a dle potřeby antibiotika. Pokud však postižení chlopní překročí určitou mez, je nutno zasáhnout chirurgicky. Poškozená chlopeň se nahradí umělou. Někdy je možno provést plastiku chlopně (mitrální rerurgitace).
Nedomykavost chlopní v těhotenství
Nedomykavost chlopní v těhotenství představuje zcela samostatnou kapitolu. Pokud jde pouze malé poškození, je obvykle v těhotenství dobře snášeno. Dobré však je, když se jedná o plánované těhotenství, které je považováno za rizikové. Žena se pravidelně kontroluje. U závažných stavů je nutné nasadit ty správné léky, které srdci uleví. Probíhá zde i léková podpora plodu. Operace se provádí až po porodu, jelikož je nutné provádět v mimotělním oběhu. Kdyby se provedla takováto operace v těhotenství, je riziko úmrtí plodu až 20%.