Naděje nedonošených dětí na přežití rostou. I drobečkové vážící pouhých 750 gramů (průměrná hmotnost novorozenců se pohybuje kolem 3500 gramů), mají reálnou naději, že se brzy vyrovnají svým vrstevníkům. Váha nejproblematičtější skupiny nedonošenců se podle lékařů pohybuje od 500 do 750 gramů.
Boj o život začíná
Hranice životaschopnosti plodu je 24. týden těhotenství, čemuž odpovídá i váha dítěte mezi 500 a 700 gramy. Pokud dítě jeví známky života, je mu poskytnuta maximální péče a za jeho záchranu bojují lékaři všemi dostupnými prostředky. I za cenu rizika těžkého postižení. O životě či smrti svého nedonošeného dítěte, které není těžší než 750 gramů, mohou matky rozhodovat jen v případě, pokud dítě po narození nejeví známky života.
Matčino tělo nic nenahradí
Podle statistik se v civilizovaných zemích rodí každoročně sedm až osm procent novorozenců s porodní váhou nižší než 2500 gramů a porodní délkou menší než 48 centimetrů. Jde o rizikovou skupinu, které se v systému péče o dítě věnuje zvláštní pozornost. Její početnost závisí na mnoha faktorech, z nichž část zůstává dosud neobjasněna, v mnoha případech jsou však důvody zřejmé. Zatímco podstatná část těchto nedonošených dětí může být takovému pokroku medicíny vděčná, zůstává dvacet procent dětí, které zaplatí krutou daň za své předčasné narození v podobě těžkých postižení. Mohou zůstat slepé, hluché, mentálně retadrované, s dětskou mozkovou obrnou…
Z biologického hlediska ani sebedokonalejší technika, na které je závislý vývoj orgánů a centrální nervové soustavy, nemůže nahradit přirozené prostředí dělohy.
Nedonošené děti potřebují podporu funkcí
Některé orgány nedonošených dětí, jako jsou střeva, ledviny či žaludek, nejsou schopny samostatné činnosti. Jejich tělíčka nedokáží například správně regulovat tělesnou teplotu.
Předčasně narozená miminka také trpí vážnou chudokrevností. Tu je sice možno odstranit pomocí transfúze, ovšem u tak malých pacientů není tento zákrok zcela bez rizika.
Mléko pro nedonošené děti
Protože nedonošené děti také nemohou polykat, musí jim být dodávána potrava pomocí sondy. Pro nedonošené novorozence, jejichž matky mají mléka nedostatek, je vyvinut speciální program výživy. Navrhovaná strava obsahuje optimální množství vysoce kvalitních bílkovin, minerálních látek a životně důležitých mastných kyselin.
Mateřské mléko je pro nedonošené děti samozřejmě tou nejlepší stravou, lékaři proto doporučují maminkám, aby je odsávaly do doby, než jejich maličké bude vážit alespoň kolem 1800 gramů a bude již schopné samo pít.
Víte, že…
… matky nedonošených dětí mají mléko naprosto specifické, které odpovídá potřebám nedonošenců?