Nemůžu otěhotnět: problémy s otěhotněním jsou stále častější

Jestliže ještě začátkem 90. let byly sexuální a gynekologické poradny plné dotazů na nejúčinnější antikoncepci, počátkem 20. let 21. století je situace jiná. „Nemůžu otěhotnět,“ začíná být jedním z nejčastějších problémů, se kterým se ženy obracejí na odborníky. „Nemůžu otěhotnět,“ stěžují si ženy, které ještě nikdy nerodily právě tak, jako matky již odrostlejších dětí, jež by si přály otěhotnět znovu.

Když se chce, pokaždé to nejde

„Snažení se o miminko“ se stalo populárním tématem i na různých mateřských fórech. Některé příspěvky působí trochu úsměvně: Nemůžu otěhotnět, naříkají častokrát mladé ženy po třech měsících nechráněného styku. Přitom neplodnost je definována jako neschopnost otěhotnět při pravidelném nechráněném styku v období delším než jeden rok.

Podle lékařů jsou problémy s neplodností běžnou záležitostí a za tuto diagnózu „nemůžu otěhotnět“ by se nikdo neměl stydět.

Ve světě se s neplodností potýká každý sedmý až desátý pár, u nás pak každý šestý. Příčiny jsou přitom stejnou měrou na straně muže i ženy, ale zatímco se ženy trápí – „nemůžu otěhotnět“ – muži si na svou neschopnost oplodnit nikde nestěžují. Pouze asi u pěti procent neplodných dvojic zůstává i po důkladném vyšetření příčina neplodnosti nevysvětlena.

Obecně trpí vyšší neplodností zejména populace vyspělých zemí, kde hraje nepříznivou roli nezdravý životní styl, poškozené životní prostředí a vyšší věk, kdy lidé zakládají rodiny.

„Nemůžu otěhotnět,“ diví se čtyřicátnice

Psychologové upozorňují na trend odkládat mateřství na pozdější věk. Podle nich se mladé ženy honí za kariérou a sebeuspokojením, a když ve čtyřiceti letech dosáhnou postavení, zjistí, že jim chybí dítě. Přicházejí do lékařských ordinací s problémem – nemůžu otěhotnět. Česká republika se tak řadí k zemím, kde se počet těhotenství stále snižuje a děti rodí ženy stále starší. Gynekologové považují za ideální věk pro první porod období mezi pětadvacátým až třicátým rokem. V té době však ženy nebývají ekonomicky zabezpečeny, kariéra by musela jít kvůli dítěti stranou. V zemích západní Evropy mají většinou i střední vrstvy relativně brzy dostatečné zázemí, aby si mohly platit paní k dítěti či na úklid.

Budou „plodit“ děti jenom lékaři?

Nejčastějšími příčinami ženské neplodnosti jsou poruchy ovulace a anatomické překážky, jako například poškozené vejcovody. Příčinami mužské neplodnosti bývají potíže s výronem spermatu, anatomické překážky, ale mohou to být také například imunologické problémy, kdy muž produkuje protilátky proti vlastnímu spermatu.

Existují čtyři základní způsoby léčby neplodnosti. Vada spočívající v mechanického poškození reprodukčních orgánů se odstraňuje chirurgickým zákrokem, při anatomických překážkách lze zavést sperma přímo do pochvy a hormonální nevyváženost se upravuje pomocí léků. Jen u malého počtu případů je nutná komplexní léčba, kombinující hormonální terapii s jinými technikami, jako například oplodnění in vitro, tedy mimotělní oplodnění.

Víte, že…

… v hospodářsky vyspělých zemích je podle statistik nedobrovolně bezdětných 10 až 15 % manželství? Člověk je tvor se sníženou plodností, a proto ani pravděpodobnost otěhotnění zcela zdravého páru v jednom menstruačním cyklu není nijak veliká. Třiašedesát procent párů dosáhne početí během šesti měsíců.