Na neurologické vyšetření se dostavíme obvykle v případě, že má náš praktický lékař podezření na onemocnění způsobené poruchou funkce nervového systému. Neurologické vyšetření nelze zaměňovat s vyšetřením psychiatrickým. Neurologické vyšetření zkoumá především hybnost svalů a svalových skupin, které jsou řízeny nervovou soustavou. Neurologické vyšetření je bezbolestné (pokud člověk netrpí jinou bolestí). Neurologické vyšetření rovněž následuje po úrazech hlavy, páteře nebo při ztrátách vědomí.
Neurologické vyšetření: Není třeba se obávat
K neurologickému vyšetření přicházejí pacienti na základě žádanky, kterou vypíše praktický lékař, případně traumatolog. Většinou je třeba se předem se objednat . Neurologické vyšetření nevyžaduje žádnou předchozí přípravu. Cílem neurologického vyšetření je zhodnotit stav, respektive funkčnost centrální nervové soustavy a jejich periférií. Při neurologickém vyšetření lékař – neurolog – dodržuje jisté standardní postupy. Vyšetření trvá půl a tři čtvrtě hodiny.
Postupy při neurologickém vyšetření
- V první fázi zjišťuje neurolog celkovou anamnézu. Chce znát rodové dispozice či zatížení, klade otázky směřující k zjištění subjektivních potíží pacienta – zda se objevuje bolest, brnění v končetinách, jestli se vyšetřovaný dobře orientuje v prostoru.
- Při úvodním rozhovoru si lékař všímá koordinace pohybů, mimiky, držení těla, neuvědomělých úlevných poloh při sezení, chůzi a podobně.
- Dalším krokem je vyšetření hybnosti hlavy a krční páteře. Lékař vyzve, aby pacient sám činil různé pohyby hlavou, případně lékař pacientovu omezenou hybnost prověřuje jemnými pohyby – zjistí tak třeba bolestivost v určité poloze.
- Kromě pohybů páteře lékař vyzývá k určitým pohybů očí (nystagmus), svalů obličeje a končetin. Například typickým příkladem požadovaného úkonu je, aby se vyšetřovaný dotkl ukazováčkem špičky nosu, stoj na jedné noze, zvedání končetin. Některé úkony pacient opakuje s otevřenýma a pak se zavřenýma očima.
Vyšetřovací nástroje
Pro vyšetření funkce některých nervových zakončení používá lékař neurologické kladívko. Poklepem na přesné partie sleduje správnost reflexních reakcí končetin. Nejznámější (a například v ve filmových komediích často znázorňovaným) je tak zvaný čéškový reflex – lidově poklep na koleno. Citlivost (například na dlaních, na chodidlech, ale i na jiných částech těla) zjišťuje lékař speciální štětičkou.
Kontrola smyslů
Součástí neurologického vyšetření je rovněž kontrola smyslových funkcí – sluchu, zraku, čichu, hmatu a chuti. I změna ve vnímání může být příznakem některého typu onemocnění, mají své anatomické příčiny.
Možná související vyšetření
Na základě výsledků vyšetření lékař sepíše zprávu. Může se stát, že pacienta pošle ještě na další zobrazovací vyšetření – obvyklý je elektro encefalografie (EEG), počítačová tomografie (CT), rentgen (RTG), magnetická rezonance (MR) či elektromyografie (EMG). Jak samotné neurologické vyšetření, i ostatní případná další vyšetření jsou bezbolestná.