Normální krevní tlak se udává v hodnotě 120 až 140 milimetrů rtuťového sloupce (mm Hg) a 60 až 90 mm Hg (diastolický). Za optimální krevní tlak jsou považovány hodnoty nižší než 140 mm rtuťového sloupce u horního (systolického) a 85 mm dolního (diastolického) tlaku. Hodnoty pod 120 mm rtuťového sloupce u „horního“ (systolického) tlaku a hodnoty nižší než 60 milimetrů sloupce u „spodního“ (diastolického) tlaku jsou považovány za nižší až nízký krevní tlak.
Příznaky nízkého krevního tlaku
Nízký krevní tlak se projevuje zejména únavou, která se často jeví jako chronická.
- Člověk ráno nerad vstává, přestože spal, cítí se unavený. Svůj stav často považuje za pouhou nevolnost.
- Objevují se závratě,
- kratičké, sotva postřehnutelné výpadky vědomí,
- někdy i krátké bezvědomí,
- zvýšený tep,
- poruchy sluchu i zraku.
Říká se, že nízkým krevním tlakem trpí většinou štíhlí a vysocí lidé. Odborníci to upřesňují: spíše je pravda, že nízkým krevním tlakem netrpí až na výjimky lidé s nadváhou. Příčinou nízkého tlaku může být někdy počasí, ale i stres.
Nízký tlak upraví životospráva
Přírodní medicína doporučuje k normalizaci krevního tlaku přírodními prostředky. Jedním z nejdostupnějších je dostatečný pohyb. S pohybem začínáme již ráno při vstávání – vstáváme zásadně pomalu, aby se krev rovnoměrně rozlila do celého těla. Nejlepší je si ještě před vstáváním v posteli vleže zacvičit.
K zlepšení celkového prokrvení organismu pomáhá také střídavá teplá a studená sprcha.
Lze léčit nízký krevní tlak?
Nižší krevní tlak není (narozdíl od vysokého tlaku) většinou považován za závažné onemocnění, přestože nemocnému působí řadu obtíží, z nichž nejnebezpečnější mohou být závratě. V těchto případech se zpravidla doporučuje „přirozené“ zvýšení krevního tlaku podáním šálku silné kávy nebo stopky alkoholu. Tato pomoc bývá v některých případech účinná a zcela postačí tam, kde hodnoty krevního tlaku nejsou příliš nízké a potíže příliš velké. Protože se však jak káva, tak alkohol mohou stát drogou (kofeinismus, alkoholismus) a někteří rozumní lidé nechtějí toto riziko podstoupit, anebo jim káva ani alkohol nic neříkají, je třeba hledat jiné přírodní prostředky, které mohou nízký krevní tlak upravit.
Řádné léčení je vždy otázkou kombinace léčebných postupů. Kromě odborné léčby různými léky k nim patří i správná životospráva a pohybová léčba s nácvikem správného dýchání. Nepodceňujme tedy i zdánlivě jednoduché rady, které jsou součástí často velmi složitého léčení!
Příroda pomáhá
- Velmi účinný je česnek. I když je používán zejména při vysokém krevním tlaku, jeho účinek je regulující. Pomáhá iv opačném případě. A protože při léčbě nízkého krevního tlaku velmi záleží na správném dávkování, jeví se jako nejvhodnější užívat česnekové dražé (v současné době k dostání ve všech lékárnách), jehož denní dávky lze upravit podle individuálních potřeb.
- Krevní tlak reguluje také jmelí bílé a květ hlohu. Hloh ostrotrnný (Crateaegus osyacantha L.) patří k oblíbeným bylinkám jara. Trnité keře hlohu, vysoké někdy až pět metrů, nalezneme na mezích kolem luk a polí prakticky v celé Evropě. Hloh se někdy dokonce pěstuje jako okrasná keřovina v parcích.
- Vynikající bylinkou je rovněž kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris, L.). Tato rostlinka u nás roste hojně jako plevel a z fytoterapeutického hlediska zůstává někdy nedoceněna. Čaj z kokošky se připravuje spařením (dáváme jednu vrchovatou čajovou lžičku na 1/4 litru vody a krátce necháme vyluhovat). Pijí se 1-2 šálky denně až do normalizace krevního tlaku.
Přílišné „sebepozorování“ může být na škodu
Příliš častá měření krevního tlaku digitálními tonometry v domácnosti mohou u nervově labilních nemocných přispět k jejich neurotizaci a tím i ke zhoršování jejich stavu. Snaha o prudké a velké snížení tlaku může vést k nedokrevnosti mozku, naopak stálá vysoká hladina tlaku poškozuje cévy.