Obezita je chorobným stavem, kdy nastává nerovnováha mezi příjmem a výdajem energie. Nesprávná výživa spolupůsobí při vzniku mnoha onemocnění, při chorobách žlučníku, při poruchách výměny látkové, má nepříznivý vliv na páteř a kardiovaskulární systém, na pohybový aparát, ovlivňuje poruchy žláz a způsobuje i mnoho dalších problémů. Slova o tom, že obezita zkracuje život, nejsou podle odborníků přehnaná.
Nejčastější příčiny obezity
Pominou-li se příčiny obezity, které vyplývají z jiných onemocnění, tedy nadváhu patologického charakteru, zůstávají tři nejvýznamnější příčiny:
- nadváha z přejídání,
- nadváha způsobená změnou životního stylu (například známé tloustnutí po založení rodiny a po tak zvaném usazení se, přechod na sedavé zaměstnání…),
- nadváha, k níž došlo s věkem.
Většina obezit má původ jen v potravě:
- nadbytečný přísun živin
- a nedostatečný výdej energie.
Ale je třeba vzít v úvahu i jiné faktory:
- dědičnost – jestliže oba rodiče jsou obézní, dítě má 80procentní předpoklad, že bude také obézní. Jestli žádný z rodičů nemá nadměrnou váhu, riziko pro potomka se snižuje na 10 procent.
- Dále mají vliv změny sociálně ekonomické (například odchod do důchodu),
- tabák, alkohol, užívání uklidňujících léků.
Obezita z přejídání vzniká už v dětství
Přejídáním trpí mnoho lidí. Můžeme je pozorovat už u malých dětí. Vinni jsou téměř vždy rodiče. Kojenec vždy dovede naznačit, kdy už je sytý. Ve chvíli, kdy matka začíná dítě krmit, je současně také začíná přesvědčovat, že „musí sníst ještě trochu“, později je nutí, aby snědlo vše, co je na talíři. Dětský žaludek se tak naučí konzumovat více potravy, nežli tělo skutečně potřebuje. Tak se vytvoří příčina budoucí obezity.
Přejídání v dospělosti je již zcela běžné a normální. Člověk jí tolik, kolik mu chutná. Přestože snědl přiměřenou porci, přidá si, protože jídlo je dobré. Za slaným žádá sladké a namísto dvou porcí zmrzliny si dá čtyři nebo pět, protože má dojem, že musí ochutnat všechny druhy, které v cukrárně nabízejí. Je běžné, že lidé snědí na posezení celou tabulku čokolády, protože jim chutná a mohou si to dovolit. Kila se léty nastřádají až do obezity.
Obezita je civilizační problém
Podle odborníků je obezita chronické onemocnění, které vyžaduje odbornou léčbu. Právě obezita je podle rozsáhlých mezinárodních výzkumů u lidí mezi 25 až 35 lety příčinou až dvanáctkrát vyššího počtu úmrtí ve srovnání s lidmi bez nadbytečných kilogramů. Obézní ženy trpí až šestkrát častěji vysokým krevním tlakem, cukrovkou a zvýšenou koncentrací cholesterolu v krvi, výskyt úzkostných a depresivních stavů je u nich až čtyřikrát častější.
S prevencí obezity, především v podobě osvěty, proto vědci naléhavě doporučují začít už v mateřských školkách. Nejdůležitější zbraní proti nebezpečí obezity je zejména zdravý způsob života s dostatkem pohybu a spánku. Velký význam pro úspěch nebo neúspěch boje proti nadbytečným kilogramům má vyvážená strava v rozumném množství.
Body Mass Index
Zjistit, jestli máme nadváhu či ne, nám může pomoci takzvaný Body Mass Index (BMI). Vypočítáme ho tak, že svou váhu v kilogramech vydělíme výškou v metrech na druhou. Například měříme – li 170 cm a vážíme 65 kg, počítáme takto: 1,70 na druhou je 2,89, 65 děleno 2,89 rovná se 22,49. Pohybuje-li se výsledek mezi 20 až 25, naše váha je v normálu. Index v rozmezí 25 až 30 značí mírnou otylost, 30 až 40 otylost středního stupně. Je-li výsledné číslo vyšší než 40, jde o těžkou formu obezity, kterou je třeba léčit ve spolupráci s odborníky.