Kojení není jen zdroj výživy dítěte, je nutno chápat je jako celek. Uspokojuje citové potřeby dítěte i matky, vytváří specifický partnerský vztah mezi matkou a dítětem. Dříve nebo později však každé dítě dospěje do vývojového stadia, kdy je třeba je mateřského prsu odstavit. Není to jednoduché a je nutno k tomuto procesu musí přistupovat postupně a s láskou.
Jak začít odstavovat dítě od kojení?
Otázka jak přestat kojit patří k častým mateřským dotazům. V ideálním případě (a podle názoru Světové zdravotnické organizace) by mělo být dítě kojeno do dvou let. Mnohé maminky dítě odstaví dřív, a důvody mohou být různé: nemoc matky, špatná tvorba mléka, ale mnohem častěji je důvodem třeba nástup do zaměstnání (žena nastupuje do práce, protože nechce přijít o místo, kariéru a podobně), a nebo mamince připadne „divné“ kojit děcko, které čile pobíhá, pokouší se mluvit – zkrátka se jí zdá být už na kojení „velké“. Aby dítě, které dosud bylo zvyklé na matčin prs, neprodělalo příliš velké trauma, je nutno k jeho odstavení začít postupně.
Začínáme pozvolna
Odborníci doporučují začít dítě odstavovat tak, že mu nejprve začneme dávat po nakojení tak půl lžičky pevné stravy, pak jednu celou nebo dvě lžičky, a to jednou denně. Mělo by se jednat o jeden druh potraviny. Maminka sleduje reakci dítěte: chutná – nechutná, ale zároveň i reakci jeho organismu: neobjeví se průjem, vyrážka, kopřivka? V případě, že dítěti nechutná, doporučuje se tak na týden potravinu vynechat a zkusit znovu. V případě alergické reakce (po ovoci, výrobku z kravského mléka) vynechat potravinu úplně a zkusit, až bude dítě jíst pestřejší stravu. Příkrmy se dnes již nemixují, jen rozmělní na drobné části, aby si dítě zvykalo na pevnou stravu a učilo se kousat.
Správné návyky odmalička
- Nové jídlo podávané odstavovanému dítěti by mělo být jen mírně vlažné.
- Nabízíme mu ho, i když nechce, nevadí, že jídlo třeba zpočátku vyplivne. Za týden může být všechno jinak.
- Zvolna zvyšujeme množství podávaného jídla a přidáváme další druhy.
- Postupně dítě dokrmujeme po každém kojení, zkracujeme dobu kojení a zvyšujeme množství podávané stravy.
- Odstavované dítě nekrmíme z lahve, ani co se nápojů týká. Už půlroční dítě je schopno při správném držení přijímat příkrm ze lžičky.
- Nápoje podáváme z hrníčku, ale bez savičky. Hrnečky a láhve s „pítkem“ jsou pomocníkem spíše pro maminku, která má méně práce, ale ve skutečnosti jim poskytují medvědí službu –dítě si zvykne a nechce pak pít jinak. Nejde jen o to, že na tříleté děcko sající „pitíčko“ pítkem není nijak pěkné podívání. Důležitější je, že když se pak dítě dostane do „nechráněného“ prostředí – třeba do mateřské školy, není schopno řádně pít a trpí dehydratací. Lahvičky s pítkem jsou vhodné leda na cestování.
Večerní kojení vynechat jako první
Maminky, které děti přikrmovaly i při kojení a postupně dítě zvykaly na pevnou stravu začnou vynechávat dávky mateřského mléka. Co ale není dobré – a způsobuje to trápení dítěti i matce – když maminka denní mléčnou dávku směřuje na večer – před usnutím. Dítě tak získá zvyk usínat u mateřského prsu, a pak nedokáže samo usnout a pláče. První kojení, které je dobré vynechat, je právě večerní.
„Nedávej tam tu ručičku!“
Maminky dlouho kojených dětí se budou muset „poprat“ s automatickými návyky, které kojené dítě má – toužebné pohledy na její poprsí jsou tím nejmenším. Dítě je kojeno rádo a už po roce věku dobře ví, kde je zdroj pochoutky – sotva si je maminka posadí na klín, začne ručkou sahat do jejího výstřihu. Maminkám to někdy nevadí, dítě se přitom uklidní. Děti, které jsou zvyklé usínat i odpoledne vedle matky, která mu třeba čte, vypráví nebo zpívá, mají častokrát reflex zasunout ruku do záňadří a usínat s dotykem na matčin prs. Maminka si musí tento reflex uvědomovat a postupně, jemně a taktně pracovat na jeho vyhasnutí.