Ota Pavel byl český prozaik, novinář a sportovní reportér. Je znám jako autor próz se sportovní tematikou a autobiografických povídek s tématy z vlastního dětství.
O životě spisovatele
Třicátá léta
Ota Pavel se narodil jako Ota Popper v Praze v roce 1930, byl nejmladším ze tří synů židovského obchodního cestujícího Lea a jeho manželky Hermíny, která měla árijské předky. Od 2. poloviny 30. let žila rodina v Buštěhradě u rodičů z otcovy strany, důvody přestěhování byly existenční i rasové. Před válkou trávila rodina hodně času v okolí řeky Berounky.
Období protektorátu
V průběhu 2. světové války byli otec a oba starší bratři Hugo a Jiří postupně transportováni do koncentračních táborů, pobyt tam zázračně přežili. V době, kdy byla rodina rozdělená, žil Ota s maminkou sám, pracoval jako učeň v kladenských dolech, sportoval. Po skončení války se rodina vrátila do Prahy.
Poválečné období
Po válce Ota Pavel postupně absolvoval středoškolské vzdělání. S pomocí rodinného přítele spisovatele Arnošta Lustiga získal místo ve zpravodajské a sportovní redakci rozhlasu, kde byl do roku 1956. Potom pracoval jako sportovní redaktor v časopisech Stadion a Československý voják, tam vycházely jeho první literární pokusy, byly to především fejetony ze sportovního prostředí. Byl aktivní sportovec – hrál i trénoval hokej, jako sportovní redaktor hodně cestoval, doprovázel fotbalové mužstvo do USA, Francie, Švýcarska a SSSR.
Od poloviny 60. let se Ota Pavel potýkal s vážnou duševní chorobou. Zemřel předčasně v roce 1973 ve věku 43 let.
Dílo Oty Pavla
Dílo Oty Pavla je těsně svázáno jednak s jeho povoláním sportovního redaktora, druhým zdrojem inspirace bylo vlastní dětství, historky spojené s životem jeho podnikavého tatínka, bratrů, starostlivé maminky, vzpomínky na období protektorátu.
Próza se sportovní tematikou
Ota Pavel originálně zpracoval náměty, ke kterým se dostal jako sportovní reportér, redaktor a novinář. Své reportáže, fejetony a povídky shrnul do pěti knížek, které zaujaly čtenáře novým přístupem ke sportu. Autor si nevšímá jen rekordů a úspěchů, vedle fyzických schopností a dovedností sportovců zkoumá povahu člověka a jeho mravní kvality.
- Dukla mezi mrakodrapy (1964),
- Plná bedna šampaňského (1967),
- Pohár od Pánaboha (1971),
- Syn celerového krále (1972),
- Pohádka o Raškovi (1974).
Próza s autobiografickými prvky
Životní osudy spisovatele Oty Pavla není nutné studovat v učebnicích literatury nebo literárních příručkách. Úplně postačí začíst se do dvou knih, do kterých je shrnuta Pavlova autobiografická vzpomínková próza. V knihách povídek
- Smrt krásných srnců (1971),
- Jak jsem potkal ryby (posmrtně 1974)
autor vypráví o svém dětství a dospívání, o životních osudech svého otce, velkého snílka a dobrodruha, o krásách krajiny kolem Berounky, obětavosti lidí v době protektorátu.
Za všechny prózy připomeneme alespoň povídky
- Nejdražší ve střední Evropě,
- Ve službách Švédska,
- Smrt krásných srnců,
- Kapři pro Wehrmacht,
které se dostaly do povědomí široké veřejnosti díky tomu, že na jejich motivy byly natočeny filmy
Zlatí úhoři a Smrt krásných srnců.