Pásový opar je bolestivé onemocnění kůže doprovázené svěděním a pálením zasaženého místa. Může jím onemocnět každý, kdo v minulosti prodělal plané neštovice, tedy i malé děti. První příznaky si mohou rodiče někdy splést se zarděnkami, spalničkami nebo podobnou nemocí postihující kůži a sliznice. Pásový opar u dětí se naštěstí nevyskytuje příliš často. Děti tvoří asi jen 5% pacientů postižených touto nemocí. Výskyt pásového oparu je nejvyšší po 65. roce života. Pásový opar způsobuje virus herpes simplex, který je zodpovědný také za onemocnění planými neštovicemi. Většina pacientů se s ním setkala právě při této příležitosti. Zákeřnost viru pásového oparu tkví v jeho schopnosti přizpůsobit se. Jednoduše infikuje vybrané buňky v těle, ale dále se nemnoží. Ve vegetativním stavu může zůstat po mnoho let. Spouštěčem pásového oparu bývá prodělaný stres nebo onemocnění. U dětí často propukne současně s jiným onemocněním, typicky těžkou angínou nebo pravou chřipkou. Vyloučit ale nelze ani silné stresové faktory (úmrtí v rodině, nástup do školy apod.).
Pásový opar u dětí – příznaky
Ranné příznaky výsevu puchýřků pásového oparu lze u malých dětí velmi snadno přehlédnout. Prvních 12-24 hodin se pokožka jen velmi nepříjemně napíná, ale nesvědí. Může být přítomen i pocit tlaku výjimečně i pálení. Starší dítě se s problémem pravděpodobně rodičům svěří, ale předškoláci se často jen nepříjemně ošívají, vrtí a nedokáží příznaky přesně popsat. Po fází pnutí přichází svědění a začervenání pokožky a velmi brzy nato jsou už patrné malé bulky či kopečky těsně pod pokožkou. Samotné puchýře se objeví nejpozději do 24 hodin. Puchýře tvoří charakteristický vzor. V oblasti pasu jde o souvislý pruh přes zadní část beder, na dalších místech (obličej hrudník) se mohou objevit i v několika řadách.
Jak na pásový opar
Pokud dojde k včasnému zachycení změn na pokožce, je dobré okamžitě potřít místo antivirovým krémem (volně prodejný v lékárně) určeným přímo k ošetření oparů. Asi 30% výsevů puchýřů se podaří úplně potlačit, tzn. že buď vůbec nedojde k tvorbě bulek, nebo se tyto vstřebají bez narušení vrchní vrstvy kůže. V ostatních případech je výsev puchýřů zmírněn (zasažená oblast je menší). Krém je třeba nanášet až do úplného vymizení příznaků (2-4 x denně podle návodu). Pokud se objeví puchýře, měla by první cesta rodičů vést do lékárny pro léky proti bolesti (paracetamol apod.), které kromě bolesti zmírní i svědění, což je velmi žádoucí, protože rozškrábané puchýře se hojí mnohem pomaleji. Tekutina v puchýřích je navíc infekční a může docházet k dalšímu šíření zasažené oblasti nebo k infikování jiné osoby (dítěte). Tělu prospívá i zvýšený přísun vitamínů B a C, které urychlují hojení ran a posilují imunitu. Podobně působí i zinek. Vhodné přípravky by ale měly být konzultovány s lékařem. Pediatr pravděpodobně doporučí i antibiotickou mast. U dětí s citlivou pokožkou ale někdy bývá tato léčba kontraproduktivní, protože léčivé přípravky paradoxně podráždí kůži a proces hojení se zpomalí. Úlevu přinášejí i chladivé obklady. Látková plena nebo jiná jemná tkanina se namočí do studené vody (podle míry citlivosti pacienta), dobře se vyždímá a přiloží na bolestivé místo. Obklad lze podle potřeby opakovat, ale je nutné dávat pozor na podchlazení. Zcela opačně působí na puchýře vysoké teploty. I pouhé lehké zpocení v teplém kabátě může způsobit nesnesitelné svědění a pálení.