Petr Parléř

Pražský Karlův most s Mosteckou věží, chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, pražský kostel Matky Boží před Týnem, ale především chrám svatého Víta na Pražském hradě – to jsou díla, který už na první pohled nesou rukopis Petra Parléře, významného architekta, stavitele a sochaře 14. století. Třebaže byl Petr Parléř rodem Němec, svým dílem i životem patří do Čech. V Praze zdomácněl, stal se pražským měšťanem a dokonce i konšelem na Hradčanech. Petr Parléř se narodil v letech 1332 či 1333 v Kolíně nad Rýnem, zemřel 13. 7. 1399, pochován je v chrámu sv. Víta.

Petr Parléř: Stavitelství měl doslova v krvi

Podle historických pramenů se Peter Parler, syn významného německého stavitele, dostal do Čech v polovině 13. století. Bylo to na základě osobní známosti s Karlem IV., který znal z mnoha evropských měst práci stavební huti rozvětveného rodu Parlerů.

Když v roce 1356 zemřel Matyáš z Arrasu, stavitel pražské katedrály svatého Víta, svěřil Karel IV. pokračovací práce tehdy třiadvacetiletému Petru z rodu Parlerů. Ten původní projekt přepracoval:

  • katedrála dostala chór překlenutý síťovou klenbou,
  • sakristii a věž,
  • Zlatou bránu.
  • Nejceněším počinem oproti původnímu projektu bylo vestavění kaple svatého Václava, ústřední svatyně uvnitř katedrály sv. Víta.

Kaple udivuje svým řešením – prostupuje vnitřní strukturu chrámu, stejně tak ruší i pravidelný vnější obrys stavby. Byla vystavěna v 70. letech 14. století, na základě přesného zadání císaře Karla IV.

Parléř, vážený pražský konšel

Tou dobou již stavitel používal počeštěného jména Petr Parléř. V Praze našel nejen práci, ale spokojené žití. V Praze si koupil několik domů, s rodinou bydlel v jednom z nich na Hradčanech. Za Hradšany a Staré Město by také zvolen konšelem, dnes bychom řekli městským zastupitelem. Pokračoval ve vedení stavební huti založené Matyášem z Arrasu, v jíž pracovali i Parléřovi synové.

Petr Parléř nedal typickou podobu jen chrámu svatého Víta. Jeho rukopis je patrný také z jiných světoznýmých českých stavebních památek. Možná větší důležitosti než hradčanská katedrála je jiná stěžejní Parléřova pražská stavba: kamenný Karlův most s Mosteckou věží.

  • Legenda o vejcích přidávaných do malty Karlova mostu žije dodnes.

 

Stavitel chrámů

Starou pražskou pověst o Petru Parléřovi zpracovali roku 1919 už v počátcích filmové éry režiséři Karel Degl a Antonín Novotný (neplést se stejnojmenným pozdějším prezidentem ČSSR). V němém filmu Stavitel chrámu rozehrávají legendu o tom, že stavitel – ze strachu, aby po odstranění lešení nespadla do té doby v Čechách nebývale vysoká klenba svatovítského chrámu – upíše svou duši ďáblu. Ve filmu klenba nespadne, ale stavitel podlehne peklu.

Skutečnost ovšem byla jiná. Nespadla ani klenba katedrály svatého Víta, ani jiných Parléřových staveb. Dodnes se jeho budovy zachovaly jako skvosty typické české gotiky.

Nejznámější Parléřovy stavby

  • Praha, katedrála sv. Víta: chór, sakristie a věž, kaple svatého Václava, Zlatá brána
  • Pražský hrad, kaple Všech svatých
  • Praha, Karlův most včetně Mostecké věže s unikátní sochařskou výzdobou
  • Praha, Staroměstská radnice, kaple, kamenická výzdoba
  • Praha, Karolinum, gotický arkýř
  • Praha, kostel Matky Boží před Týnem
  • Karlštejn, dostavba hradu
  • Kolín, kostel svatého Bartoloměje
  • Kutná Hora, chrám svaté Barbory

Zanechte odpověď