Nadýmání a plynatost nemusí být vždy jen poruchou trávení a zažívání. V trávicím ústrojí se běžně vyskytuje určité množství plynu. Složení tohoto plynu je jiné v horních částech zažívacího traktu než v dolních částech trávicí roury.
Příčiny plynatosti
- Plynatost v žaludku se vyskytuje i při poruchách řeči po cévních mozkových příhodách.
- Vznik plynu z potravy v dalších úsecích je častý u poruch trávení.
- Plyn se vyvíjí, schází-li kyselina solná nebo u poruch vyměšování žluče nebo šťav slinivky břišní.
- Plyn se může hromadit i při sníženém zpětném vstřebávání střevní sliznicí. To není řídký jev při srdečních selháních, kdy dochází k nahromadění žilní krve v oblasti zaživadel.
- Zvýšené množství plynu mohou způsobit i některé léky, zpomalující střevní pohyby.
Jak vzniká plyn ve střevech
Nadýmání signalizuje hlavně tlusté střevo. Zde máme při normálním trávení asi 100 200 ml plynu, který je složen z 50 % dusíku, 40 % kysličníku uhličitého, malého dílu metanu, vodíku a sirovodíku.
Plyn vzniká jako produkt štěpení potravinových složek, zejména cukrů. Většina potravy se rozkládá již v tenkém střevě a do tlustého střeva putuje jen vláknina a voda. Voda se zde vstřebává stejně jako většina plynu.
Při změněných podmínkách trávení však může vzniknout tolik plynu, že vstřebávání nestačí: například z 1 g škrobu kvašením může vzniknout až 1,5 litru plynu. To vede k rozepnutí zažívací roury, která odpovídá nepřirozenými pohyby. Vzniká typické škroukání a kručení s nepříjemnými pocity a drážděním břišní stěny.
Jak zabránit plynatosti?
Bránit se nadměrné plynatosti můžeme nejlépe tím, že potlačíme nebo odstraníme její příčinu.
- Vždy je nutná úprava stravy a léčení zaživadel.
- Cílené léčení neurotika nebo selhávajícího kardiaka je však často účelnější než všeobecné přípravky jako je živočišné uhlí nebo látky s vysokou absorpční schopností.
- Neměli bychom zapomenout, že zvýšená plynatost znamená vždy zvýšený stav bránice a zmenšení její pohyblivosti. V těle tak slábne nejdůležitější dýchací sval. Může dojít až k paradoxnímu dýchání – pro dráždění břišní stěny dýcháme mělce a svalstvo tak dále slábne.
- Ke zmenšení plynatosti a nadýmání můžeme naopak přispět svou činností – snažíme se o posilování svalstva trupu, zejména ochablých břišních svalů, které jsou často slabé u otylých a po operacích.
- Nepodceňujme pohybovou léčbu, která může účinně zasáhnout přinejmenším jako doplněk celého komplexu léčebných opatření.
Vzduch trápí kojence i dospělé
Běžná žaludeční bublina vzniká u kojence při hltavém sání mléka – každá maminka ví, že děťátko má po napití nechat odříhnout ve svislé poloze, aby ho neprápily „prdíky“.
Vzduch se však dostává do žaludku i v dospělosti. Polykání vzduchu při hltavosti na prázdno je časté při neurózách, ale vzduch do žaludku vniká i při nadměrném mluvení. Tak polykají vzduch překotní řečníci, kdy vzrůstá slinění a se slinami se polyká i vzduch. Ten vklouzne někdy i s doušky nápojů.