Usínat na silné větvi stromu s tlapami volně visícími dolů je typické zejména pro levharty. Přesto se způsobu chování miminka, kdy leží na ruce (noze) dospělého s končetinami splývajícími vlastní vahou říká „poloha na tygříka“, někdy dokonce i „poloha tygra na stromě“. Bez ohledu na životní způsoby kočkovitých šelem – polohu „na tygříka“ doporučují pediatři, ortopedové, dětské sestry i zkušení rodiče.
Jak vypadá poloha „na tygříka“
Při poloze „tygřík“ je miminko drženo na předloktí (případně stehně) dospělého tak, že trup dítěte se po celé délce opírá o končetinu dospělého. Hlavička miminka je podepírána dlaní dospělého, a to v natočení na jeden spánek a líčko. Jinak obličej směřuje dolů nebo téměř dolů. Paže dospělého tvoří jakousi „osovou výztuhu“: končetiny dítěte volně visí po každé straně paže (stehna), dospělý mu je nijak nepodepírá.
Výhody polohy „na tygříka“
Poloha „tygřík“ je nesmírně pohodlná pro přenášení a „chování“ miminka.
- Pediatři a ortopedové ji doporučují pro cvičení zádového svalstva.
- Děťátko se může dobře rzhlížet kolem sebe a svět vidí z jiného úhlu než stále z polohy na zádech, což ho baví. Přeložením do polohy „na tygříka“ někdy utišíme bezdůvodný pláč dítěte. Duševní a pohybový vývoj (psychosomatický vývoj) malého dítěte je navzájem pevně propojen, takže připomíná spojité nádoby.
- Poloha „na tygříka“ je doporučována pro lepší odříhnutí miminka po jídle.
- Prohříváním bříška miminka paží dospělého a zároveň jemnou masáží, kterou automaticky přináší poloha na teplém a pohyblivém živočišném svalu, se mnohé děti dobře zbavují bolestí bříška (když je trápí „prdíky“).
- Maminkám (respektive dospělým osobám) poloha „tygřík“ vyhovuje i při rychlé dětské hygieně (miminko zcela přirozeně špulí zadeček, a tak může být rychle umyto a ošetřeno, aniž by si toho všimlo a spustilo brek¨.
Dítě chce a má být nošeno
Jedním z nejmocnějších impulsů nového přístupu ke kojencům byla teorie německého biologa Bernharda Hassensteina, že člověk je někdejší „nošenec“. To znamená, že tělíčko, ale i psychika dítěte jsou uzpůsobeny tak, aby bylo až tři čtvrtiny dne nošeno na matčině těle. S tím dodnes počítají třeba jeho kyčle. Zatímco matky je pracně fixují plenkami, dečkami nebo dokonce strojky, k jejich ideálnímu vývoji by stačilo pouhé nošení. Dítě totiž v této pozici roztáhne nožičky přesně tak, jak je to nejzdravější. I podle profesora Zdeňka Matějčka mateřská náruč dětem poskytovala, a u přírodních národů stále poskytuje, vše, co potřebují – potravu, teplo a především pocit jistoty a bezpečí.