Řekne-li se porod, většinu žen téměř vzápětí napadne jediná věc: porodní bolesti. Hororových historek o extrémně dlouhých a bolestivých porodech koluje mezi lidmi dost a dost. Bolest je vnímána jako velký nepřítel, který porod zpomaluje a nastávající matku zbytečně vysiluje. Ale podle vědců je pravda někde trochu jinde.
Porodní bolesti jako signál
Předem je potřeba si uvědomit, že každý porod je jiný. Trvá jinak dlouho a liší se i intenzitou a vnímáním bolesti. Přístup k porodní bolesti záleží také na ženě samotné. Některé ženy mají větší práh bolesti než jiné ale všeobecně platí, že budoucí maminky jsou odolnější než si o sobě mnohdy myslí.
Přiměřený stres a porodní bolesti k přirozenému porodu jednoznačně patří. Nejde jen o útrpně prožívané symptomy, ale o přímou cestu k dosažení přirozeně probíhajícího porodu. Jak je to možné? Porodní bolesti způsobují citlivé nervy v děložním hrdle. Když se svaly v těchto místech napínají a roztahují, vysílají do mozku ženy spolu se vzruchovým signálem také bolest. A právě podle intenzity porodní bolesti mozek vytváří jako odpověď větší či menší množství oxytocinu, který otevírání děložního hrdla urychluje a tím i zkracuje dobu, po kterou bolesti trvají. Jakmile je děložní hrdlo otevřené, je prostřednictvím oxytocinu vyslán signál, který tělo nabádá k tlačení a tím i narození dítěte.
Jak se postavit bolesti
Porodní bolesti naštěstí netrvají pořád. Přichází v přesně stanovených intervalech, které se postupně zkracují. Jde o děložní stahy čili kontrakce. Počáteční délka kontrakcí je u každé ženy jiná (časové rozpětí se může pohybovat i okolo tří kontrakcí za hodinu), ale těsně před samotným narozením dítěte se ustálí na jedné minutě nebo i méně. Toto schéma dovoluje tělu ženy postupně si na kontrakce zvyknout a také mezi jednotlivými vlnami porodní bolesti odpočívat.
Právě odpočinek je při porodu vždy důležitý. Po každé kontrakci je nutné uvolnit tělo a co nejvíce si odpočinout; svlažit rty vlažnou vodou, pohladit partnera po ruce, prostě cokoliv, co ženě pomůže se odreagovat. Nemá smysl držet tělo v napjatém stavu a nervózně očekávat další stah, to celý proces jen zhorší a zpomalí.
Velmi pomáhá i jakási mantra, kterou radí porodní asistentky nastávajícím maminkám: „Každá kontrakce vás posune o malý kousek blíž k narození vašeho vytouženého děťátka.“
Porodní bolesti: tišit nebo ne?
Porod za pomoci epidurální analgezie či jiných tišících prostředků se stává velmi moderní záležitostí. Někdy je opravdu toto řešení potřeba, zvláště u žen, které rodí opravdu dlouhou dobu a jsou již vysílené. Ale vždy platí, že by si žena měla o podobné prostředky říci sama a až tehdy, kdy cítí, že už to opravdu nevydrží. Žádat tišící prostředky už na počátku porodu jen z obavy „co kdyby to moc bolelo,“ může být spíše kontraproduktivní. Vylučování oxytocinu bude totiž přiškrceno již v samém počátku. Navíc ženy později často neví, kdy mají tlačit a porod ve více případech končí kleštěmi nebo císařským řezem.
Podobná je situace, kdy rodičce nabízí tišící prostředky bez vyzvání personál nemocnice „jen aby měl klid.“ I to je špatně. Zda žena použije či nepoužije léky proti bolesti musí být vždy jen a jen její rozhodnutí. Jen ona sama ví, jestli bez nich porod zvládne nebo ne.