Je dobré sama se připravit na porod, a nebo je lepší vše nechat na personálu porodnice? Toto dilema musíte vyřešit především sama. Zkušenosti však říkají, že když se ženy zodpovědně připraví, snášejí pak porod zpravidla lépe. I z tohoto důvodu je dobré absolvovat nějaký přípravný předporodní kurs. Organizují je různá nezisková sdružení, masérky, duly, ale rovněž porodnice nebo jiná zdravotnická zařízení. Na těchto kurzech ženy získají představu o tom, jak to v nemocnici chodí, uvidí ukázku porodu, seznámí se s možnostmi, které rodičce mohou ulevit. Výborným pomocníkem při přípravě na porod je porodní plán.
K čemu slouží porodní plán?
Porodní plán slouží k tomu, aby lékaři a zdravotnický personál věděli, jaké máte požadavky k průběhu svého porodu: koho si přejete u porodu mít, kterého lékaře byste chtěla k porodu, jaký způsob porodu by vám vyhoval. Porodní plán žena v písemné formě (na papíře) předá zdravotnickému personálu při příjmu do porodnice. Je do dobré, aby porodní plán znala i osoba ženu doprovázející (samozřejmě v případě, že si žena doprovod přeje). V předporodní době je dobré zeptat se například porodní asistentky, zda vzali porodní plán v úvahu.
Vždycky všechno nemusí vyjít
Ne vždy má porodní plán význam – všechna přání nelze splnit, žena rodí narychlo a někde úplně jinde, než plánovala, je nutno přistoupit k císařskému řezu nebo porodní plán obsahuje představy, která nelze splnit. Rovněž se může stát, že žena přijede do porodnice, která je momentálně přeplněna a personál má plné ruce práce a hlavy plné starostí. Takže asi nebudou mít čas pročítat písemně předložený porodní plán. Bylo by bláhové představovat, že když přijedete do porodnice, bude všechno podle plánu – takový porodní plán nedokáže sestavit nikdo.
Přesto stojí zato porodní plán sestavit, a to asi v 36. týdnu těhotenství a za pomoci porodní asistentky, duly nebo zkušené ženy, která již někdy porodní plán sestavovala a byl jí při porodu platný. Rovněž je dobré požádat o konzultaci ošetřujícího gynekologa nebo lékaře v ambulanci v porodnici, kam možná budete chodit v posledních týdnech těhotenství do poradny. Lékaři zhlédnout vámi připravený koncept a vysvětlí vám, zda jsou všechny body, které váš porodní plán obsahuje, splnitelné.
Jak by měl porodní plán vypadat?
Porodní plán napište stručně a raději jen v bodech. Lékař ani ostatní personál nemají na porodním sále čas číst sáhodlouhé elaboráty. Své představy formulujte jasně a výstižně, jedině tak má porodní plán šanci, že si ho někdo přečte a body si zapamatuje. Porodní plán by neměl mít víc než jednu stranu.
Porodní plán může obsahovat:
- Osobní údaje rodičky, zdravotní stav nebo diagnózu, stanovený termín porodu, případné komplikace, jména pro děcko.
- Základní přání: přirozený porod bez vnějších zásahů, přítomnost blízké osoby (osob), souhlas s přítomností mediků (když rodíte ve fakultní nemocnici), zájem darovat pupečníkovou krev (když to jde) nebo naopak – nechci darovat (když rodíte tam, kde je odběr běžný).
- První porodní doba: Oholím se sama, klystýr mi nebude (bude) vadit, uvítám, když mi budete radit se správným dýcháním, budu ráda, když mi budete oznamovat, jaký lék a proč mi případně podáváte, nechci ležet na lůžku, chci chodit, nepřeji si urychlování porodu medikamenty, chci používat vlastní prádlo a oděv…
- Druhá porodní doba: poloha, v níž chcete rodit, nastřihnutí hráze jen v nutném případě, v případě komplikací prosím o všem informovat, v případě císařského řezu bych raději měla epidurální anestezii, přeji si otce i u celého porodu, i případně u císařského řezu.
- Po porodu bych si přála: pupečník přestřihnout až po jeho dotepání, otec by rád přestřihl pupečník, prosím o okamžité položení děťátka na břicho, nepřeji si, aby bylo dítě hned váženo a měřeno, prosím o chvíli intimity….
- V porodnici prosím (nepřeji si) rooming in po celou dobu (nebo na noc ne), chci být přítomna u vyšetřování miminka, prosím o radu či pomoc s kojením, prosím o nadstandardní pokoj.