Na českou prezidentskou historii a osobnosti stojící v čele v naše státu nelze pohlížet bez připomenutí prezidentů zvolených v době česko slovenského společného státu.
Vznik parlamentního státu v čele s prezidentem
Prezident jako hlava státu se v historii naší země objevil poprvé až v roce 1918, kdy se rozpadlo Rakousko-Uherské mocnářství, monarchie. Z hlediska dějin poměrně mladou historii našeho státu dělíme na:
- tak zvanou první republiku,
- druhou republiku,
- protektorát Čechy a Moravu,
- poválečné Československo,
- socialistické Československo,
- Českou a Slovenskou federativní republiku.
Po rozpadu společného státu vznikla samostatná Česká republika. Česká republika se k prvorepublikové československé historii oficiálně hlásí, převzala některé její symboly, ctí její tradice a navazuje na ně. Československé prezidenty uznává jako historické předchůdce prezidentů České republiky.
Prezidenti Československé a České republiky
První republika
- Prvním československým prezidentem byl Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil na moravském Slovácku v roce 1850, zemřel roku1937. Funkci prezidenta zastával od roku 1918 do roku 1935. Měl univerzitní vzdělání. Do úřadu nastoupil ve svých 68 letech, opustil jej v pětaosmdesáti.
- Po Masarykovi byl do čela stát zvolen Edvard Beneš a úřad zastával ve dvou obdobích – od roku 1935 do roku 1938, a pak po válečné přestávce znovu od roku 1945 do roku 1945. Během války pobýval ve Velké Británii a vystupoval jako československý prezident v exilu. Edvard Beneš se narodil v roce 1884. Do prvního funkčního období nastoupil ve svých 51 letech. Zemřel krátce po komunistickém puči v zemi na podzim roku 1948. To bylo čtyřiašedesát let. Edvard Beneš vystudoval filozofii, politické vědy a studium završil doktorátem práv.
Druhá republika a protektorát
- Druhá republika a protektorát Čechy a Morava patří do stinné historie naší země. Po tak zvané mnichovské dohodě (1938) ještě demokraticky zvolen prezidentem další právník Emil Hácha. Emil Hácha byl ve funkci prezidenta ponechán i v okleštěné republice (bez Sudet a Slovenského štátu) v době tak zvaného protektorátu Čechy a Morava (1939 až 9. květen 1945). Emil Hácha nebyl národem ctěn a nepřipomínají se ani jeho rodné údaje. Narodil se v roce 1872 a zemřel ve vězeňské nemocnici krátce po svém zatčení po ukončení druhé světové války.
Socialistické Československo
- Po komunistickém puči v únoru 1948 nastalo v Československu čtyřicetileté období komunistické diktatury. Ani jejich tradicím se novodobá Česká republika nehlásí, ale pro výstrahu je připomíná. Prvním komunistickým prezidentem země se stal dvaapadesátiletý truhlář Klement Gottwald. Zemřel v roce 1953, krátce po svém neblahém vzoru sovětském Stalinovi. Nějaký čas by lmrtvý prezident Gottwald udržován v mumifikovaném stavu v mauzoleu na pražském Vítkově. Mumie se přes všechnu péči rozpadla a byla v roce 1962 zpopelněna.
- Pátým československým prezidentem byl Antonín Zápotocký, ministerský předseda (premiér) Gottwaldovy vlády. Ani Antonín Zápotocký („Tonda“) moc standardního vzdělání „nepobral“, byl jen vyučeným kameníkem. Úřadu socialistického prezidenta se ujal po Gottwaldově smrti v březnu 1953 a za pár měsíců vstoupil do povědomí národa, když v rozhlasovém vysílání národ ujistil, že se žádná měnová reforma nechystá, ale ona už nastala bezprostředně a připravila tak lidi o všechny úspory. Tento čin mu národ nikdy neodpustil. Antonín Zápotocký zemřel na srdeční infarkt v roce 1957.
- Šestým prezidentem byl zvolen Antonín Novotný. Na Hradě se udržel od Zápotockého smrti do roku 1968. Kameníka vystřídal strojní zámečník. Za jeho úřadování se změnil název státu o slovovo „socialistická“ a královský lev ve státním znaku dostal na hlavu pěticípou hvězdu. Protože měl Antonín Novotný klasicky mužně stavěnu tvář, s úsměškem se mu lidově říkalo Antonín Sličný.
- Sedmým prezidentem se v době tak zvaného „pražského jara“ armádní generál Ludvík Svoboda. Konečně prezident, kterého si národ vážil. Voják, hrdina druhé světové války. Bohužel jeho éru provází „bratrská pomoc“, jak byla oficiálně nazývána okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, především ale Sovětského svazu. Po tak zvané „normalizace“ na počátku 70. let byl lidmi Ludvík Svoboda přijímán už jako nemocná loutka, která nijak nemůže ovlivnit normalizační čistky a kádrování „husákovské“ KSČ. A nemocný byl, proto bylo jeho prezidentování v roce 1975 ukončeno.
- Osmý prezident se zapsal do dějin ještě před nástupem do funkce. První Slovák v čele státu Gustáv Husák se stal prezidentem v květnu 1975 a zároveň mu byla ponechána funkce generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany. V okupované republice („na věčné časy“) pokračovala tvrdá „normalizace“. Gustávu Husákovi, vzděláním právníkovi, na oblibě nepřidala ani v jiných případech sympatická skutečnost, že byl v 50. letech z politických důvodů vězněn. Gustáv Husák setrval na Hradě až do listopadových událostí roku 1989. Gustáv Husák zemřel v roce 1991.
Česká republika
- Václav Havel (narozen v roce 1936), dramatik a disident, byl poslední československým a prvním pouze českým prezidentem. Je kuriózní, že první prezidentský slib skládal ještě socialistické republice. Později byla přejmenována po dlouhých sporech na Českou a Slovenskou federativní republiku. Po rozpadu společného státu byl prezidentem po dvě volební období – od roku 1993 do února 2003. První český prezident Václav Havel zemřel v prosinci 2011.
- V prezidentských volbách v roce 2003 byl do čela státu zvolen ekonom Václav Klaus, někdejší ministr financí polistopadových vlád a v letech 1992 a 1997 předseda vlády ČR a pak předseda poslanecké sněmovny parlamentu. Ve funkci českého prezidenta působil Václav Klaus po dvě volební období (maximální doba působení).
- Třetím českým prezidentem a jedenáctým v historické řadě se stal ekonom Miloš Zeman (1944), který v politických funkcích pracoval od listopadu 1989 a mimo jiné působil i jako český premiér (1998 až 2002). Volba Miloše Zemana v březnu 2013 byla první přímou volbou prezidenta.