Zatímco u plně kojených dětí je vhodné začít s prvními příkrmy až na konci 6. měsíce života, u dětí krmených umělou výživou se tento okamžik posouvá už ke konci 4. měsíce. Ale jak poznat, jestli už je pro zavedení prvního příkrmu vhodný čas? A jak by měl první příkrm vypadat?
Doba zavedení prvního nemléčného příkrmu je u každého dítěte jiná. Rozhodně není dobré s ním začínat bez porady s pediatrem. Ten před vynesením konečného verdiktu musí vzít do úvahy několik kritérií. A které to jsou?
Mezi ty nejdůležitější patří zdravotní stav – jestliže děťátko rovnoměrně přibývá na váze a je i jinak čilé, není většinou třeba s příkrmem spěchat. Je nutné vzít na zřetel také prodělaná nebo probíhající onemocnění, a okolnosti jeho narození (pro předčasně narozené děti platí jiné postupy).
V jeho rozhodování mu můžete pomoci i vy. Umí už vaše děťátko přijímat tekutiny ze lžičky (vitamíny apod.)? Poradí si jeho bříško s odlišnou konzistencí stravy, netrpí už teď průjmy nebo častým ublinkáváním? Dokáže používat jazyk dostatečně dobře, aby si tuhou potravu posunulo dále a nezadusilo se jí? Vydrží už alespoň chvíli v polosedu nebo je mu tato pozice nepříjemná?
Častým argumentem maminek pro brzké zavedení nemléčných příkrmů je i časté noční probouzení „z hladu.“ Každý dobrý pediatr vám ale potvrdí, že takto malé děti se kvůli pocitu nedostatečného nasycení budí jen výjimečně a dávka obilné nebo banánové kaše před spaním situaci nijak nevylepší, ba naopak ji někdy i zhorší.
Pro všechny děti bez výjimky platí, že první nemléčný příkrm nesmí být zavedený před ukončeným 17. týdnem života. Jejich trávicí systém totiž není zatím dostatečně vyvinutý a zažívací obtíže by na sebe nenechaly dlouho čekat!
Jak má vypadat první nemléčný příkrm?
Příkrmy od 4. měsíce by určitě neměly být zahájeny ovocnou kaší nebo pyré. Nastrouhaný banán nebo podušené jablko sice dítě obvykle přijímá z chutí, o to vytrvaleji se ale později brání přidání zeleniny a to i té sladší (mrkev, brokolice).
Prvním příkrmem se snažíme nahradit krmení v době oběda. První den postačí jedna až dvě lžičky podušené a jemně rozmačkané zeleniny (obvykle mrkve) s podáním obvyklého množství umělého mléka (nebo kojení). V dalších dnech podíl pevné stravy zvyšujeme. Odmítá-li dítě zeleninu úplně, je možné ji smíchat s jeho oblíbeným mlékem a tak mu více zpříjemnit její chuť.
Další druh zeleniny (brambory nebo brokolici) přidejte až po třech dnech a to pouze v případě, že se u dítěte neobjeví nějaká neobvyklá alergická reakce (vyrážka, průjem). U dětí, které trpí kolikou a bolestí břicha doporučuji odsunout přidání brokolice či květáku až na období okolo 8. měsíce. Oba druhy totiž patří mezi nadýmavé. Jakmile se vám podaří zcela nahradit polední přísun mléka příkrmem, můžete pokračovat zaváděním odpoledních ovocných přesnídávek.