Šestý měsíc věku dítěte je přelomovou dobou pro zavádění nemléčných příkrmů. Toto období se nevyplácí podceňovat. Už od útlého věku přejímá dítě stravovací návyky a způsob výživy celé rodiny. Jídlo by mělo být lehce stravitelné, nekořeněné a zpočátku i nenáročné na kousání.
Kojené versus nekojené děti
Je obecně zažitým pravidlem, že u nekojených dětí se s příkrmy začíná po pátém měsíci, zatímco u plně kojených o měsíc později. Ve skutečnosti je lepší postupovat podle váhových a stravovacích limitů: s příkrmem je dobré začít tehdy, kdy dítě spotřebuje za den více než 1 litr mléka nebo jeho hmotnost přesáhne 6000 gramů. U drobného nekojeného dítěte je vhodné zavádět první příkrmy až okolo 6. měsíce, zatímco buclatější plně kojené miminko je uvítá už o něco dříve.
Šestý měsíc života je důležitý i kvůli fyziologickému a psychologickému vývoji. Dítěti začínají růst první zuby, tvoří se více slin a žvýkací svaly i jazyk postupně sílí. Kojenec se také zajímá o nové chutě a umí dát velmi dobře najevo, co mu chutná, a co ještě ne. Je dobré vědět, že se zaváděním příkrmů není třeba spěchat, pokud dítě zpočátku stravu odmítá. V tomto věku je mateřské i umělé mléko ještě zcela schopno pokrýt výživové potřeby dítěte.
Příkrmy od 6. měsíce – jak začít
Rozhodně zeleninovými příkrmy. Před podáním polední dávky mléka nabídneme dítěti jednu nebo dvě lžičky sladší zeleniny povařené doměkka v neosolené vodě. Obvykle to bývá mrkev. Doporučovaná bývá také brokolice nebo květák, ale jen u dětí, které netrpí problémy se špatným vyprazdňováním nebo nadýmáním. V opačném případě se zavádějí až po 8. měsíci věku. Zeleninu rozmačkáme do jemného pyré (pokud možno nemixujeme) a nabídneme dítěti malou plastovou lžičkou. Poté dítě dokojíme nebo dokrmíme umělým mlékem. Během 3-4 dnů postupně přidáváme množství zeleniny. V případě, že dítě příkrmy odmítá, můžeme zeleninu smíchat s doposud dobře přijímaným mlékem.
Po 3-4 dnech přidáme k zelenině další druh – nejlépe brambory. Po další 3-4 dnech můžeme přidat i maso (králičí nebo drůbeží). Ćasový odstup je důležitý pro rozpoznání případných alergií. Pokud se dítěti náhle objeví vyrážka (ne nutně v okolí úst), začne mít problémy s nadýmáním, průjmem nebo zácpou, je dobré nově vyzkoušený druh zeleniny prozatím nenabízet.
Během druhého nebo třetího týdne už můžeme polední dávku mléka zcela nahradit masozeleninovým příkrmem. Dítě by mělo každý den přijmout 150-200 g této směsi, přičemž podíl masa by zpočátku neměl přesáhnout 10% (cca 20 gramů). Jednou týdně je dobré porci masa nahradit převařeným vaječným žloutkem. Bílek je kvůli možné alergii doporučen až od jednoho roku. Vhodné je doplnění pitného režimu – dítěti nabídneme vodu nebo neslazený čaj z hrnečku (ale můžeme podávat i po lžičkách). Pokud dítě tyto tekutiny navíc odmítá, nevadí to. Doplní je při kojení nebo krmení z lahve.
Teprve když je jedna dávka mléka zcela nahrazena porcí jídla, můžeme pokračovat nahrazením odpolední svačinky – tentokrát ovocným příkrmem.