Jedlé kaštany jsou plody kaštanovníku setého. Tak jako plody jírovce opadávají na podzim, také plodu kaštanovníku jedlého ze stromy nespadnou dřív než s začne opadávat i listí. Proto jsou jedlé kaštany pochoutkou typickou pro pozdní podzim a počátek zimy. Plody kaštanovníku jsou nejen jedlé, ale dokonce výtečné. Je škoda omezit jejich konzumaci jen v podobě kaštanů pečených. Staré české nebo zahraniční kuchařské knihy nabízejí množství receptů na přípravu kaštanových pochoutek.
Není kaštan jako kaštan
Kaštanovník setý (Castanea sativa ) je dřevina kulturně pěstovaná v v jižní Evropě a v Přední Asii. Byl vysazován i jižních oblastech naší země, zejména ve vinařských lokalitách. Je přitom zajímavé, že nejznámější český sad kaštanovníků roste už skoro 250 let v Nasavrkách (Železné hory, okres Chrudim).
Přírodní památka Kaštanka
Přírodní památka Kaštanka v Nasavrkách o rozloze 1,08 ha, je unikátním sadem kaštanovníků setých s plody – jedlými kaštany.
Sad kaštanovníků založil v roce 1776 Jan Adam Auersperg na části zámecké zahrady. Nachází se v něm zhruba sto stromů. Nejmohutnější z nich, zvaný „Knížák,“ spolu s dalšími devatenácti stromy pochází ještě z původní výsadby.
Od 90. let 20. století mají Nasavrky rozkvetlý strom kaštanovníku setého ve znaku. Sad jedlých kaštanů v nadmořské výšce téměř 500 metrů nad mořem je rarita.
Zdroj: www.nasavrky.cz
Kaštan jedlý si nelze splést
Jedlé plody kaštanovníku mají stejně jako plody jírovce tuhou hnědou lesklou slupku, ale jsou zašpičatělé a s nejedlými kaštany si je nelze splést.
Příprava jedlých kaštanů
V minulých dobách (a to i velmi dávno minulých) patřily jedlé kaštany k typicky podzimní surovině. V současné době je tak nějak víc kladen důraz na zdravotní prospěšnost jedlých kaštanů než na informace o způsobech využití kaštanů v kuchyni.
Inspiraci lze přitom najít ve starých kuchařských knihách, Magdalenou Dobromilou Rettigovou počínaje. Výhodou současné doby je, že se prostřednictvím internetu můžeme seznámit i s recepturami zahraničními, protože z kaštanů se připravují podzimní delikatesy v Maďarsku, Francii, v Itálii i jinde.
Co připravit z kaštanů
Kaštanové jádro je lahodně nasládlé. Hlavně děti jsou schopny jedlé kaštany pojídat už za syrova (ale co děti nejsou schopné pojídat?). Tepelnou úpravou jádro změkne, víc zesládne a trochu zmoučnatí, což není vůbec naškodu.
Pečené kaštany
- V první řadě to jsou samotné pečené kaštany bez jiné úpravy. V minulosti se prodávaly v pouličních stáncích, v současnosti se tu a tam objevují třeba na adventních trzích. Pečené kaštany ostatně bývaly chápání jako atribut „světského“ adventu.
Pečené kaštany si každý může udělat sám doma- v troubě nebo nebo na pánvi. Jen je třeba opravdu důsledně každý jeden kaštan svrchu křížem naříznout. Jinak se z kaštanu stává malý třaskavý granát.
Kaštanové nádivky
- Evergreenem české i evropské kuchyně jsou kaštanové nádivky do pečené drůbeže, masových rolád nebo plněných řízků. Kaštany je třeba nejdřív naříznout, uvařit a ještě teplé zbavit povrchové i vnitřní slupky.
Nádivky sladké
- Sladkými kaštanovými nádivkami z vařených kaštanů se mohou plnit například pečená jablka a kdoule, řezy, dorty, záviny, vykrajované cukroví. Recepty jsou k nalezení ve všech starších kuchařských knihách.
Kaštanové pečivo
- Z vařených kaštanů se rovněž podle různých receptů připravuje nepečené drobné cukroví, zejména v adventu a na Vánoce. V jiných receptech se pečené vyloupané kaštany přidávají do těsta na čajové pečivo (namísto ořechů).
Kaštanové pyré
- Z uvařených kaštanů se připravovuje slané pyré/kaše podávané ke k pečené zvěřině.
Maďarskou podzimní specialitou je kaštanové pyré sladké.
Poznámka: Kaštanové pyré se dá koupit i neochucené, mražené.
Foto: pixabay.com