Problematika nedostatečného zásobování obyvatelstva planety jodem je středem pozornosti renomovaných společností, Mezinárodní zdravotnickou organizací počínaje. Podle lékařských výzkumů ohrožuje špatná funkce štítné žlázy způsobená nedostatkem jodu zdraví těhotných žen, a zejména vývoj jejich plodu, působí ale stále více onemocnění i u dospělých. Klesá obsah jodu v potravinách a zemědělských výrobcích, snižuje se spotřeba některých na jod bohatších potravin, zejména masa, mléka a mořských ryb.
Situace není dobrá
V posledních letech se jodový deficit zvláště u mladé generace prohlubuje. Na tomto stavu se podílí více příčin, jejichž následky se postupně sčítají. Nejmladší – nejrizikovější populační skupina kojenců získává ideální dostatek jodu v mateřském mléce, ale matky si musí aktivně zajistit jod v potravinách, které konzumují. Všechny náhradní kojenecké mléčné výrobky mají u nás od roku 1996 dostatek přidaného jodu.
Jod chyběl v potravinách z velkovýroben
Česká republika je vzhledem ke svému geologickému podloží jednou z oblastí, kde lidé nedostatkem jodu trpí. Zejména na Šumavě, vysočině, Slezsku, severních Čechách se v minulosti často objevovali lidé postižení kreténismem a strumou – voletem. Tyto úkazy již nejsou tak patrné, protože v padesátých letech se začala jodovat sůl v malospotřebitelském balení. V české oblasti byla jodovaná sůl užívána k solení jen v domácnostech, ve slovenské oblasti i v průmyslových potravinářských výrobnách. To vysvětluje současný stav nedostatečného zásobení obyvatel Česka jodem, zatímco Slovensko má jodové zásobení obyvatel přiměřené.
Přírodní sůl neobsahuje jod
Doporučované množství jodu žádná přírodní sůl neobsahuje. Jediný způsob, jak se do ní jod může dostat, je při zpracování. Zpracovatelé soli (solné mlýny) již upustily od používání prchavého jodidu draselného a sůl jodují jodičnanem draselným, který je několikanásobně stabilnější. Ideální je ta sůl, která obsabuje 20 až 34 mg jodu v kilogramu soli. Pokud by totiž člověk solil pouhých pět gramů takto jodované soli denně, pak by si zajistil přísun zhruba 100 mikrogramů jodu, což přibližně odpovídá dvěma třetinám doporučované denní dávky. Obsah jodu v mořské soli je nižší než v běžné jodované soli vakuové nebo kamenné.
Jenom sůl nestačí
Jodovaná sůl by neměla být jediným zdrojem jodu, ale denní doporučované množství by mělo být kryto i jinými potravinami, například mořskými rybami, mlékem, masem a přírodními minerálkami. Vysoký obsah jodu mají například Vincentka (tu nelze pít ve velkém množství) a Hanácká kyselka, která je naopak k dennímu popíjení vhodná. Jodem obohacených potravin i nápojů je už větší sortiment, evidence je k dispozici ve Státním zdravotním ústavu.
Doporučení pro těhotné a kojící ženy
Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby těhotné a kojící ženy denně přijímaly 200 až 250 mikrogramů jodu. Kromě soli s přídavkem jodu by měly konzumovat jod v potravinách. O případném užívaní jodových tablet by se těhotné ženy měly vždy poradit se svým ošetřujícím gynekologem.
Choroby v souvislosti s jodovým deficitem
- vrozené poruchy vývoje centrální nervové soustavy
- vrozené poruchy sluchu
- poruchy fertility
- zvýšení perinatální nemocnosti, eventuelně úmrtnosti
- poruchy růstu
- struma difúzní až uzlová
- zvýšený výskyt chorob štítné žlázy
- únavový syndrom
Nejnižší požadované denní dávky jodu podle věkových skupin
50 mcg kojenci (do 12 měsíců)
50 mcg děti (2 až 6 roků)
120 mcg školní děti (7 až 12 let)
150 mcg dospělí (nad 12 let)
200 mcg těhotné a kojící ženy