Publicistický styl zažívá v současnosti popularitu a rozšíření nejen díky touze člověka po nejnovějších informacích (zvědavosti), ale i díky technickým možnostem okamžitého přenosu slova, zvuku a obrazu.
Publicistický styl
- je styl hromadných sdělovacích prostředků (masmédií): novin, časopisů, rozhlasu, televize, Internetu; jeho tvůrcem jsou novináři, publicisté, reportéři, komentátoři,
- jeho cílem je rychle, stručně a výstižně informovat čtenáře – posluchače – diváky o aktuálních událostech doma a ve světě,
- hlavním rysem je dynamičnost a mnohotvárnost, přizpůsobivost společenské situaci a potřebám. Dynamičnosti dosahuje publicistický styl spojením slohových postupů informačního, úvahového, výkladového.
Funkce stylu
- s funkcí informační je v publicistickém stylu spjata
- funkce agitační – publicista získává okruh zájemců o informace, přesvědčuje je o svém pohledu na událost a ovlivňuje je,
- součástí stylu je i snaha poskytnout zábavu, tj. funkce rekreační.
Druhy publicistiky
Mluvená publicistika je záležitostí televize a rozhlasu, zprostředkovává nejčerstvější zprávy časově přesně určené – mají obrazový doprovod: publicistické a diskusní pořady, přímé televizní přenosy, zábavní pořady…
Psaná publicistika
noviny (deníky)
regionální tisk
bulvární tisk
časopisy
internetové zpravodajství
Žánrové rozvrstvení psané publicistiky, útvary
- žánry zcela publicistické
zpravodajské – zpráva, oznámení, komuniké, referát,
analytické – úvodník, komentář, polemika, kritika, recenze,
beletristické – sloupek, reportáž, interview, fejeton, soudnička,
propagační – reklama, inzerát
- žánry jiné než publicistické
administrativní styl (usnesení z jednání), odborný styl (právní poradna), umělecký styl (báseň, povídka, román na pokračování)
- žánry smíšené
umělecký a publicistický styl (reportáž, fejeton), odborný a publicistický (sloupek), prostě sdělovací a publicistický (interview, dopis)
- zábavné útvary
obrazové přílohy, anekdoty, seriály, křížovky, horoskopy…
Jazykové prostředky
Základním prostředkem publicistického stylu je spisovná čeština v podobě jak knižní (psané), tak hovorové (mluvené) – záleží samozřejmě na použití v novinách a časopisech na jedné straně a v televizi a rozhlasu na druhé straně. Vzhledem k mnohotvárnosti stylu je i jazyk mnohotvárný, objevují se odborná pojmenování z oblasti politiky, ekonomiky, práva, profesní mluva, slang, slova ne zcela spisovná, expresivní obrazná vyjádření a frazeologická spojení, která můžeme zařadit pod souhrnný název publicismy.
V jazyce publicistického stylu užívá dvou zdánlivě protichůdných vyjadřovacích prostředků: automatizace a aktualizace.
Automatizace
využívá momentu očekávání, předpokladu, v podobných situacích užívá stejné výrazy (podle vyjádření agentury, pachatel unikl, byl dopaden, odcizil, setrvat v rozhovoru, ožehavý problém…). Tento prostředek slouží ke zhutnění vyjádření. Příliš často užívané výrazy se mění v klišé, jejich používání svědčí o malé fantazii a jazykové pohotovosti publicisty.
Aktualizace
je neobvyklé spojení výrazů, které působí svou novostí, neobvyklostí, slouží k upoutání čtenářovy pozornosti. K ozvláštnění jazyka publicistického stylu patří i obměna frazeologie, kontrast, slovní hříčky (Staré Město mládne, dopravní infarkt, udělat čáru přes rozpočet…)
Další charakteristické znaky stylu
Publicistický styl usiluje o přesnost a jednoznačnost vyjádření, využívá podstatná jména a slovesa, slova signalizující myšlenkový obrat (ale, avšak kromě toho, nicméně, na jedné straně…), málo přídavná jména, hodnotící výrazy. Užití těchto jazykových prostředků souvisí se snahou objektivně informovat. Pro naplnění funkce agitační a zábavné se v jazyce publicistického stylu objevují humor, satira, ironie, nové neotřelé výrazy.
Grafické ztvárnění
Nedílnou součástí psané publicistiky je její grafická stránka. Noviny (časopisy, internetová strana) mají své stálé prvky, články, rubriky na neměnných místech. Publicisté pracují s výraznými titulky, mezititulky, podtitulky, obrazovým materiálem, popiskami, při zpracování informací používají systém „obrácené pyramidy“ – uvedou nejdůležitější informaci a postupně ji dále rozvádějí, uvádějí podrobnosti.
Čtenář a publicistický styl
Přestože základním úkolem publicistického stylu je rychle a pravdivě informovat čtenáře, stává se, že je styl hromadných sdělovacích prostředků lehce ovlivnitelný a zneužitelný různými mocenskými skupinami, novináři se honí za senzacemi, překrývají důležité problémy malichernostmi. Je pak na čtenářích, posluchačích a divácích, aby si na základě předložených informací dovedli utvořit vlastní úsudek.