V dnešním článku rozebereme pojem rešerše, objasníme, co to je, kdo ji potřebuje a k čemu slouží.
Význam slova
Podle Slovníku cizích slov (SCS.ABZ.CZ) má slovo rešerše (z franc. recherche, hledání) následující významy:
- hledání, pátrání, vyšetřování,
- přešetřování, ověřování (faktů, údajů apod.),
- dokument obsahující sekundární informace získané rešeršováním.
My se budeme zabývat posledním z těchto tří významů.
Rešerše v širším slova smyslu znamená možnost hledání v obrovské databázi katalogů knihoven, elektronických seznamů literatury, článků, informací a vytváření vlastního seznamu podle tématu zadané práce. Je to služba pro odbornou veřejnost, kde si specialisté, vysokoškolští studenti, právníci, vynálezci vyhledávají literaturu o tom, co už bylo v určitém oboru zpracováno, jakých výsledků bylo dosaženo, na co mohou navazovat, co je dále nutné řešit.
Písemná rešerše je sekundární (druhotný) slohový útvar – je to soupis záznamů dokumentů nebo souhrn faktografických informací, vybraných podle věcných a formálních hledisek odpovídajících rešeršnímu dotazu (tematika, časové vymezení, jazyk, druhy dokumentů). Takový seznam informací se skládá z jednotlivých rešerší textu.
Rešerše textu je soupis nejdůležitějších bodů a myšlenek textu, z nich je vytvořena osnova, která slouží k rychlé orientaci v tématu a jeho pochopení. Rešerši textu tvoří citáty originálního textu, jeho parafráze.
Rešerše v praxi
Představme si na tomto místě sebe jako studenta, který má vypracovat nějaký referát, prezentaci, přednášku, bakalářskou či magisterskou práci na dané téma. První krok, který učiníme, je
- sestavení soupisu literatury k zadanému tématu. Pro sestavení takového seznamu je nutné
- prohledat dostupné informační zdroje: katalogy knihoven, odborné elektronické databáze a zdroje na internetu (např. webové stránky univerzit, vědeckých společností i firem oborově zaměřených na naše téma). Tímto způsobem si vytvoříme přehled o stavu poznání v oboru, o kterém máme psát, utřídíme si základní poznatky, východiska a získáme inspiraci pro svou vlastní práci.
Kroky k přípravě rešerše
Výběr termínů (odborných výrazů) k tématu. Tento krok předpokládá znalost terminologie oboru v češtině i angličtině, protože vyhledávání v zahraničních elektronických databázích je obvykle založeno na komunikaci v angličtině. Výsledkem prvního kroku je formulace tématu a seznam klíčových slov našeho tématu: termíny, jejich synonyma, výrazy nadřazené i podrobnější, podřazené.
Formulace rešeršního dotazu. Knihovní katalogy a elektronické vyhledávače nám poskytnou nápovědu, jak správně kombinovat klíčová slova a dotaz z nich sestavit.
Výběr informačního zdroje znamená vytipování knihovny s vhodným oborovým fondem, dostupné oborové databáze a internetové zdroje (např. encyklopedie, volně přístupné oborové zdroje, významné vědecké instituce) a vyhledat v nich potřebnou literaturu, dokumenty, fakta, data, parametry a jiné údaje. Možnosti vyhledávání odborné literatury dávají internetové prohledávače, cílené na odborné a vědecké informace, např. GoogleScholar, Vivisimo.
V katalozích knihoven jsou dostupné především knihy, časopisy, normy, disertace či výzkumné zprávy, v databázích převážně články z časopisů a příspěvky z konferencí.
Vyhledávání v katalozích a databázích. Do formulářů sestavených z vyhledávacích polí vkládáme své rešeršní dotazy. Vyhledávač nám nabídne určité množství výsledků vyhledávání. Pokud je výsledků příliš mnoho nebo neodpovídají našim požadavkům, je třeba rešeršní dotaz upravit, upřesnit, použít jiné termíny nebo omezit vyhledávání na určité roky vydání, jazyk, typ dokumentu.
Některé katalogy knihoven a databáze neobsahují plné texty nebo data a fakta, poskytnou rešerši jen se záznamem o literatuře. Plné texty (knihy, články) teprve musíme získat – nejlépe prostřednictvím služeb knihovny.
Posouzení vyhledaných výsledků a výběr pro nás podstatných informací.
Z katalogů nebo internetového prohlížeče získáme záznam s bibliografickými údaji, což je jméno autora, název dokumentu, u článků také název časopisu nebo název sborníku z konference, v němž byl článek publikován, dále datum vydání, počet stran a pracoviště autora. Další údaje se vztahují k obsahu, jsou uvedena klíčová slova a abstrakt, podle kterých poznáme, jestli se dokument přímo vztahuje k naší tématice a stojí za to si ho přečíst.
Při kritickém hodnocení vyhledaných informací rozpoznáváme jejich kvalitu a nestrannost, objektivitu, zda pojednávají o námi zpracovávaném tématu.
Výsledek
Naše výsledná rešerše k danému tématu
- obsahuje vhodné typy zdrojů (časopisy, knihy, elektronické zdroje…)
- má přiměřený rozsah,
- jde dostatečně do hloubky problému,
- zahrnuje protichůdné názory a studie,
- slouží i ostatním čtenářům k orientaci v problematice a jejím odborném zpracování.