Nejčastěji konzumovaným sušeným ovocem u nás nejsou křížaly nebo sušené švestky, jak by nabízela česká tradice. Jsou to rozinky, které pojídíme skoro denně, i když třeba jen ve velmi malém množství. Co všechno o rozinkách víme? A co nevíme? Kde se rozinky vzaly? Je správně rozinka nebo hrozinka?
Rozinky nebo hrozinky?
Rozinky jsou usušené plody révy vinné. Tak jako je rozšířeno pěstování révy, tak i rozinky se vyrábějí po celém (vinorodém) světě. Co se pravopisu týká, někdy váháme, zda napsat „rozinka“ nebo „hrozinka“. Podle současných pravidel to je jedno, obě varianty jsou v normě. Podoba „hrozinka“ je však mladší. Hrozinku si utvořila lidová mluva v domnění, že základem se slovo „hrozen“. Ale starší a dříve jediná možná správná podoba je „rozinka“.
Slovník říká
České slovíčko rozinka pochází z německého výrazu rosine. Němečtí sousedi se inspirovali u francouzského slova raisin, které označuje hrozen. Původní základ ve většině evropských jazyků je z latiny – přesněji slova racēmus.
Zdroj: pravopisne.cz
„Již staří Římané…“
Není asi třeba hluboce dumat nad tím, jak naše prapředky napadlo vyrábět rozinky. Stačí ochutnat bobulky samovolně uschlé na keři – a jsme doma.:
- Je to dobré,
- je to cukernaté,
- dodává to energii
- a báječně chutná.
Uvádí se, že se rozinky vyrábějí (tedy bobule se vědomě suší) od starozákonní doby a Římané že s rozinkami zacházeli jako:
- s životadárnou energetickou potravinou,
- předmět „barterových“ obchodů,
- výhru pro vítěze sportovních her (jako dnes třeba věcná odměna od sponzora?).
Co se o rozinkách uvádí
V rozinkách se nacházejí vitamíny (C, E, K, A a vitaminy skupiny B), minerální látky (vápník, železo, hořčík. mangan, fosfor, sodík, zinek a draslík), antioxidanty(katechin, quercetin, resveratrol, aminokyseliny (leucin, lysin, tyrosin, threonin, fenylalanin atd.) a obsahují taktéž vlákninu.
Výroba rozinek
Tak jako různé odrůdy vinné révy dávají vzniknout různě barevných a především různě chutnajícím vínům, i sušené rozinky se liší barvou, velikostí, chutí a dalšími vlastnostmi.
Barvu rozinek také ovlivní novodobé ošetření kysličníkem siřičitým – z jedné odrůdy pak vznikají rozinky odlišně barvy. Oxid siřičitý má zásadní vliv na jas, zesvětluje: hnědé rozinky projasní do červena až jantarově oranžova. Oxid siřičitý se především používá pro dezinfekční a konzervační účinky.
- Jedním z tradičních způsobu sušení je čtyřicet dní dní v tmavých a relativně chladných větrných sušárnách. Potom bobule zůstávají rovněž světlé.
- Když se původně žlutozelené bobule suší na přímém slunci, ztmavnou. To je způsobeno zkaramelizováním cukru. A to i v při sušení zelených („bílých“) odrůd hroznů.
Druhy rozinek
Podle původu a odrůdy hroznů se rozinky rozlišují:
Smyrenské rozinky, světlé a velké (z Turecka, Kalifornie, Jihoafrické republiky, Austrálie). Tyto lze dále rozlišovat na:
- Sultánky: obzvlášť sladké rozinky sušené z vinných odrůd s velkými, s plody bez semínek, zpravidla žlutozelenými;
- damascénky;
- perské sultánky;
- korintky: malé a tmavé, z odrůdy Korinthiaki, Zante z Korintu
- Černý Korint: z Řecka, Kalifornie, Jihoafrické republiky, Austrálie;
- cibéby – protáhlé a s pecičkami
- italské – s vůní po muškátu.
Největšími výrobci rozinek v posledních letech je Turecko 30%, USA 28%, Írán 13%, Řecko a Chile po 6%. Na „rozinkový trh“ významným podílem vstoupila také Čína.
Rozinky v české kuchyni
Rozinky lze pojídat bez dalšího zpracování. Mnohem častěji se používají na přípravu jídel a pečiva, zejména tradičních specialit, a to v celém světě. U nás se rozinky přidávají :
- do pečiva (mazanec, jidáše, vánočka, rozinkové koláče, štoly, penettone);
- do tvarohových a makových náplní pečiva a sladkých jídel (buchty, koláče, záviny, kynuté knedlíky, plněné taštičky…);
- na speciální omáčky (kapr na černo, polská omáčka, některé recepty na zvěřinu);
- na přípravu dezertů (krémy, pudinky, nákypy);
- snidaňové obilninové směsi
- a do jiných pokrmů světové kuchyně, kde jsou rozinky předepsány.
Foto: pixabay.com