Rozinky

Nejčastěji konzumovaným sušeným ovocem u nás nejsou křížaly nebo sušené švestky, jak by nabízela česká tradice. Jsou to rozinky, které pojídíme skoro denně, i když třeba jen ve velmi malém množství. Co všechno o rozinkách víme? A co nevíme? Kde se rozinky vzaly? Je správně rozinka nebo hrozinka?

Rozinky nebo hrozinky?

Rozinky jsou usušené plody révy vinné.  Tak jako je rozšířeno pěstování révy, tak i rozinky se vyrábějí po celém (vinorodém) světě. Co se pravopisu týká, někdy váháme, zda napsat „rozinka“ nebo „hrozinka“. Podle současných pravidel to je jedno, obě varianty jsou v normě. Podoba „hrozinka“ je však mladší. Hrozinku si utvořila lidová mluva v domnění, že základem se slovo „hrozen“. Ale starší a dříve jediná možná správná podoba je „rozinka“.

Slovník říká

České slovíčko rozinka pochází z německého výrazu rosine. Němečtí sousedi se inspirovali u francouzského slova raisin, které označuje hrozen. Původní základ ve většině evropských jazyků je z latiny – přesněji slova racēmus.
Zdroj: pravopisne.cz

„Již  staří Římané…“

Není asi třeba hluboce dumat nad tím, jak naše prapředky napadlo vyrábět rozinky. Stačí ochutnat bobulky samovolně uschlé na keři – a jsme doma.:

  • Je to dobré,
  • je to cukernaté,
  • dodává to energii
  • a báječně chutná.

Uvádí se, že se rozinky vyrábějí (tedy bobule se vědomě suší) od starozákonní doby a Římané že s rozinkami zacházeli jako:

  • s životadárnou energetickou potravinou,
  • předmět „barterových“ obchodů,
  • výhru pro vítěze sportovních her (jako dnes třeba věcná odměna od sponzora?).

Co se o rozinkách uvádí

V rozinkách se nacházejí vitamíny (C, E, K, A a vitaminy skupiny B), minerální látky (vápník, železo, hořčík. mangan, fosfor, sodík, zinek a draslík), antioxidanty(katechin, quercetin, resveratrol, aminokyseliny (leucin, lysin, tyrosin, threonin, fenylalanin atd.) a obsahují taktéž vlákninu.

Výroba rozinek

Tak jako různé odrůdy vinné révy dávají vzniknout různě barevných a především různě chutnajícím vínům, i sušené rozinky se liší barvou, velikostí, chutí a dalšími vlastnostmi.

Barvu rozinek také ovlivní novodobé ošetření kysličníkem siřičitým – z jedné odrůdy pak vznikají rozinky odlišně barvy. Oxid siřičitý má zásadní vliv na jas, zesvětluje: hnědé rozinky projasní do červena až jantarově oranžova.  Oxid siřičitý se především používá pro dezinfekční a konzervační účinky.

  • Jedním z tradičních způsobu sušení je  čtyřicet dní dní v tmavých a relativně chladných větrných sušárnách. Potom bobule zůstávají rovněž světlé.
  • Když se původně žlutozelené bobule suší na přímém slunci, ztmavnou. To je způsobeno zkaramelizováním cukru. A to i v při sušení  zelených („bílých“) odrůd hroznů.

Druhy rozinek

Podle původu a odrůdy hroznů se rozinky rozlišují:

Smyrenské rozinky, světlé a velké (z Turecka, Kalifornie, Jihoafrické republiky, Austrálie). Tyto lze dále rozlišovat na:

  • Sultánky:  obzvlášť sladké rozinky sušené z vinných odrůd s velkými, s  plody bez semínek, zpravidla žlutozelenými;
  • damascénky;
  • perské sultánky;
  • korintky:  malé a tmavé, z odrůdy Korinthiaki, Zante z Korintu
  • Černý Korint: z Řecka, Kalifornie, Jihoafrické republiky, Austrálie;
  • cibéby – protáhlé a s pecičkami
  • italské – s vůní po muškátu.

Největšími výrobci rozinek v posledních letech je Turecko 30%, USA 28%, Írán 13%, Řecko a Chile po 6%. Na „rozinkový trh“ významným podílem vstoupila také Čína.

Rozinky v české kuchyni

Rozinky lze pojídat bez dalšího zpracování. Mnohem častěji se používají na přípravu jídel a pečiva, zejména tradičních specialit, a to v celém světě. U nás se rozinky přidávají :

  • do pečiva (mazanec, jidáše, vánočka, rozinkové koláče, štoly, penettone);
  • do tvarohových a makových náplní pečiva a sladkých jídel (buchty, koláče, záviny, kynuté knedlíky, plněné taštičky…);
  • na speciální omáčky (kapr na černo, polská omáčka, některé recepty na zvěřinu);
  • na přípravu dezertů (krémy, pudinky, nákypy);
  • snidaňové obilninové směsi
  • a do jiných pokrmů světové kuchyně, kde jsou rozinky předepsány.

Foto: pixabay.com

Zanechte odpověď