Představte si obdélníkový arch papíru, který není ani moc vysoký, ani široká – je pro oko tak akorát. Když tento obdélník rozpůlíme, vzniknou zase dva obdélníky, které budou mít naprosto stejný poměr stran. Když tento obdélník dále rozpůlíme, vzniknou další obdélníky o zase stejném poměru stran... No není to báječně vymyšlené? Tento jev nastal proto, že jsme jako základ použili arch papíru ve standardizované velikosti.
Není náhoda, že se papír vejde do desek
Jsou věci kolem nás, které se zdají být tak obyčejné a běžné, že o nich vůbec neuvažujeme. Ale pak nás jednou napadne:
- „Jak to, že se všechny fóliové desky vyrábějí tak velké, aby se do nich vešel arch kancelářského papíru?“
- „Jak je vlastně možné, že se ve všech kancelářích používá papír stejného formátu?“
- „Ale to přece není není jen kancelářský papír – jsou to i školní sešity, čtvrtky na kreslení – moment, proč se kreslicímu papíru říká čtvrtka?“
Za tím vším je mezinárodní dohoda o standardní velikosti formátu papíru. A i když to jsou čísla, je poměrně zajímavé, jak se k nim došlo.
Standardy usnadňují práci
Za to, že se můžeme spolehnout, že rozměr papírového bude takový, jaký potřebujeme a že takový rozměr běžně seženeme v prodejnách s papírem, vděčíme mezinárodní standardizaci. Konkrétně Mezinárodní organizaci pro standardizaci, která používá zkratky ISO nejen pro své vlastní označení, ale především pro označení schválené, zaknihované a mezinárodně používané normy. V případě papíru to je norma ISO 216.
Potřeba domluvit se a používat papíry k úředním účelům ve stejném formátu musela zákonitě vzniknout s rozvojem zapisovací a rozmnožovací techniky. Spíš by se mohlo uvažovat o tom, proč standardizace papírů používaných k úředním účelům přišla tak pozdě. Vždyť už v roce 1888 byly standardizovány klávesnice (uspořádání typů) psacích strojů. Standard formátu papíru byl přijat v roce 1922. U nás je tato norma závazná od roku 1953, třebaže má české označení ČSN EN ISO 216.
„Geniální“ poměr stran
Nikdo nepochybuje o tom, že byly v lidské civilizaci učiněny mnohem důležitější a neskonale složitější objevy. Formát papíru ale také není možno podceňovat.
- Poměr stran je vypočítán tak, že je označován jako „brána harmonie“. Při každém přeložení delší strany (rozdělení, rozstřižení a podobně), vzniknou dva menší obdélníky o stejném poměru stran.
- Základní řada formátu má mezinárodní označení A. Existují i jiné řady, ale ty se používají ke speciálním účelům.
- Základní formát řady A se odvíjí od plošné výměry papíru 1 m².
- Poměr stran je určen 1 : 1,414, slovy „jedna ku první odmocnině dvou.“
Tento základní formát má označení A0 (A nula). Přepůlením delší strany vznikne formát A1, přepůlením A1 vznikne formát A2. A tak dále. Všechny formáty vzniklé rozdělením mohou vyplnit plochu větších formátů. Pro kancelářské a jiné účely se nejběžněji používá formát A4, který má rozměr 210 krát 297 milimetrů.
Proč je čtvrtka čtvrtkou
Když chápeme dělení základního archu A0, pochopíme také některé české výrazy pro formáty (používají se při výtvarných činnostech, technickém kreslení, v tiskařině a i jinde):
- A0 čtyřnásobný arch,
- A1 dvojnásobný arch,
- A2 arch,
- A3 půlarch,
- A4 čtvrtka,
- A5 osmerka, list
- A6 půllist,
- A7 čtvrtlist,
- A8 osmina listu.
Standardizované rozměry
A- | A- | B- | C- | D- | E- |
0 | 841 × 1189 | 1000 × 1414 | 917 × 1297 | ||
1 | 594 × 841 | 707 × 1000 | 648 × 917 | 545 × 771 | |
2 | 420 × 594 | 500 × 707 | 458 × 648 | 385 × 545 | |
3 | 297 × 420 | 353 × 500 | 324 × 458 | 272 × 385 | 400 × 560 |
4 | 210 × 297 | 250 × 353 | 229 × 324 | 192 × 272 | 280 × 400 |
5 | 148 × 210 | 176 × 250 | 162 × 229 | 136 × 192 | 200 × 280 |
6 | 105 × 148 | 125 × 176 | 114 × 162 | 96 × 136 | 140 × 200 |
7 | 74 × 105 | 88 × 125 | 81 × 114 | 68 × 96 | |
8 | 52 × 74 | 62 × 88 | 57 × 81 | ||
9 | 37 × 52 | 44 × 62 | 40 × 57 | ||
10 | 26 × 37 | 31 × 44 | 28 × 40 |