Objevení rentgenového záření je doslova průkopnický počin, který přinesl neocenitelný pokrok v diagnóze a léčbě nemocí. Tento epochální objev – zjištění nového druhu záření – učinil náhodou fyzik Röntgen 8. listopadu 1895 při studiu katodových paprsků. Za svůj výkon byl v roce 1901 odměněn vůbec první Nobelovou cenou za fyziku. Co lidstvu přineslo objevení „paprsků X“, které prostupují i pevnými látkami?
Rentgen na počet Röntgena
Paprsky, které dokázaly prosvítit lidské tělo, objevil Wilhelm Conrad Röntgen (1845-1923). Pomohla mu k tomu náhoda a několik krystalků, položených na pracovním stole laboratoře na univerzitě ve Würzburgu. Večer 8. listopadu 1895 se padesátiletý fyzik chystal najít důvod, proč mu již potřetí při pokusech s katodovou trubicí zčernaly ve skříni uložené fotografické desky, přestože byly dobře zabaleny. S pomocí biologa doktora Ficka obalil trubici černým papírem. Potom zapnul induktor, který přivedl na elektrodu trubice vysoké napětí. Ačkoliv přes černý obal žádné viditelné paprsky neprocházely, na pracovním stole v naprosté tmě zazářily krystalky, které se udrolily z fluorescenčního stínítka, používaného při pokusech. Röntgen aparaturu vypnul, aby se přesvědčil, zda v obalu není nějaká trhlinka. Nebyla. Tím bylo jasné, že z vakuové trubice musí vyzařovat jakési neviditelné paprsky, které vyvolaly záření krystalků a které také zřejmě znehodnotily fotodesky ve skříni.
První rentgenový snímek lidského těla
Röntgen do cesty těmto paprskům postavil destičku s fluorescenčními krystaly, pomocí níž se daly registrovat katodové paprsky z trubice. Destička svítila tím jasněji, čím byla blíže u zakryté trubice. Když ji Röntgen zastínil dlaní, objevilo se na ní několik tmavých pruhů. Röntgen poprosil Ficka, aby se na pruhy podíval zblízka. „Probůh kolego, to co vidíme jsou kosti vaší ruky…“ vykřikl údajně Fick.
Podivné paprsky X
Pak celé čtyři dny a noci za uzamčenými dveřmi prosvěcoval neznámými paprsky vše, co měl po ruce: tlusté knihy, pryž, tenké plátky kovů, paruku manželky Berty, kompas, pušku i sadu závaží v dřevěné krabičce. Siluety předmětů se přitom zobrazily na bromostříbrné vrstvě fotografických desek. Nakonec dal Röntgen prosvítit i manželčinu ruku -na snímku je kromě kostí vidět také nápadně kontrastní prsten. Röntgen nazval podivné záření paprsky X. Zatím si však ještě nedovedl vysvětlit jejich vznik. Své kolegy v prestižních vědeckých ústavech o výzkumech informoval ve zprávě, kterou rozeslal 28. prosince 1895. Dokument spolu s přednáškou, při níž 23. ledna 1896 předložil würzburské Fyzikálně-lékařské společnosti. „Rentgenové snímky„,vyvolaly obrovský rozruch po celém světě. Bylo jasné, že lékaři dostávají do rukou revoluční diagnostický prostředek. A to ještě nikdo nevěděl, že určitým druhem rentgenového záření lze také ničit zhoubné nádory a léčit nemoci.
Vynálezce lidumil
O půl roku později již primitivní rentgeny sloužily v berlínských nemocnicích a na velkých světových klinikách vznikala rentgenologická oddělení. V prvních letech mohl Röntgen získat ze svého objevu miliony, přesto ho lidstvu daroval.
Zdroj: S využitím archivních materiálů autorky