Růstový graf dítěte je velmi spolehlivým ukazatelem jeho zdraví. Používá se od narození až do 18 let věku. Najdete ho na zadní straně očkovacího průkazu nebo si můžete vytvořit vlastní. Váhu a výšku dítěte se rozhodně vyplatí průběžně zaznamenávat, údaje totiž mohou pomoci odhalit některá závažná onemocnění.
Růst a celkové prospívání dítěte záleží na mnoha faktorech. Působí tu genetické vlivy, výživa, prodělané nemoci a také správný pohyb – přiměřený pohyb podporuje růst, nadměrná pohybová aktivita naopak může vývoj dítěte tlumit. Postupným zaznamenáváním výšky dítěte do grafu získáme růstovou křivku dítěte. Tu můžeme snadno porovnat s ukázkovými percentilovými grafy.
Jak používat růstový graf dítěte
Orientace v grafu je snadná. Tlustá čára táhnoucí se středem grafu označuje průměrnou výšku dětí uvedeného věku. Barevná nebo jinak zvýrazněná pole po obou stranách ukazují možný rozsah výkyvů výšky dítěte. Je-li zaznamenaná hodnota v rozmezí zvýrazněných polí, je všechno v pořádku a dítě se vyvíjí správně. Podle lékařských průzkumů se ve vymezeném pásmu pohybuje asi 94 % dětí, u zbývajících 6% se hodnoty dostávají pod spodní nebo nad horní hranici grafu a jejich stav je většinou třeba lékařsky řešit.
Náhlé oploštění růstové křivky může znamenat vážnou nemoc nebo nedostatečnou výživu a je tedy třeba tento stav ihned konzultovat s pediatrem. Výjimku tvoří kojené děti do dvou let věku, u kterých růstová křivka často a výrazně kolísá. U nich nás tento stav nemusí znepokojovat, prospívá-li dítě v ostatních oblastech života dobře.
Hmotnost a výška (délka) kojených dětí bývá všeobecné nižší než u dětí krmených umělou výživou, což v prvním půlroce života často vede k předčasnému a zbytečnému nasazení umělé výživy. Právě tady může velmi pomoci průběžné zaznamenávání růstové křivky. Pokud křivka narůstá rovnoměrně a nedochází k velkým výkyvům, není třeba se zavedením náhradní výživy spěchat.
Jak správně měřit výšku dětí
U dětí do 24 měsíců měříme tělesnou výšku nejlépe vleže. V domácích podmínkách postačí přebalovací stůl s pevně připevněnou krejčovskou mírou. U nejmenších dětí je třeba do měření výšky zapojit nejlépe dvě dospělé osoby. Jedna z nich drží dítěti opatrně hlavičku tak, aby se temeno dotýkalo nulového bodu na měřidle, druhá osoba drží natažené nožičky dítěte a u patiček odečte délku na stupnici. Nožičky by měly být nataženy stejnoměrně, ale bez použití násilí.
U starších dětí, které jsou schopny mírné spolupráce, můžeme k měření využít klasický nástěnný metr. Dítě měříme bez obuvi. Musí stát maximálně vzpřímeně s patami i špičkami nohou u sebe. Paty se přitom dotýkají stěny. Oči a tedy i hlava by se měly dívat před sebe, hlava v předklonu nebo záklonu ne nepřípustná. Nejlepší je upozornit dítě na nějaký předmět ve výšce jeho očí, na který se na chvíli upřeně zadívá. Výšku dítěte odečteme nejlépe přiložením pravítka na temeno hlavy (nikoli například rukou). Pozor si dáme na možné vysoké úpravy účesu (culíky apod.).