Rýma u kojenců: jak léčit rýmu?

Rýma je jedním z nejčastějších dětských neduhů. Zaručené recepty ani v případě dětí moc nefungují, i rýma u kojenců s léčením trvá sedm dnů, bez něj týden, a tak si dítě musí s nepříjemnou rýmou vymezený čas přetrpět. Je však třeba dávat pozor, zda se rýma nemění v nemoc závažnější.

Jak rýma vzniká

Většina virů se dostává do těla nosohltanem. Tato vstupní brána je vybavena nosními mandlemi zvláštní tkání přisedlou ke stropu nosohltanové dutiny. Je měkká a kyprá, snadno zduří a infekce, která se v ní zachytí, bývá vytrvalá. Může mimo jiné omezovat volné dýchání nosem, proto pak děti spí s otevřenými ústy. Virová infekce obvykle končí rýmou.

Někdy však rýmou mohou začít závažná onemocnění, například zápal plic, zánět dutin nebo středouší. To je také důvod, proč je někdy víc než vhodné vydat se do ordinace dětského lékaře. Pediatři upozorňují, že v případě kojenců by tak měli rodiče učinit vždy, když rýmu doprovázejí horečky nebo brání dítěti v jídle a pití. U starších dětí je pak odborná pomoc potřebná, pokud rýma trvá déle než týden a provázejí ji teploty, bolesti uší či poruchy sluchu, hnisavý výtok z nosu, případně noční kašel.

Rýma u kojenců

U kojenců probíhá rýma mnohem závažněji. Začíná často vysokou teplotou, někdy dokonce s křečemi. Závažná je v těchto případech také porucha výživy, protože kojenec nedovede dýchat ústy.

Viry skoro vždy postihují celou sliznici horních dýchacích cest současně. Převládají-li změny v nosohltanu, mluví lékaři o rhinofaryngitidě.

Akutní rýma je vlastně u kojence anatomickým problémem. Miminka mají úzké nosní průduchy, které se snadno ucpou už malým množstvím hlenu.

Léčba rýmy malých dětí

Anatomická nevyzrálost je také důvodem, proč dětské kapky úproti rýmě nezabírají. Rodiče musí trpělivě počkat, až miminko vyroste a jeho nos se rozšíří. Některé maminky však kapky pro své kojence často vyžadují. Lékaři doporučují opatrnost. Co vlastně taková kapka udělá? Stáhne cévy, zduřelá sliznice trochu splaskne a dýchání se uvolní – jenže pouze na chvíli. Rýmu to neléčí a sliznice se při dlouhodobém používání kapek snadno podráždí. Proto odborníci radí používat je zvlášt‘ u miminek opravdu výjimečně.

Léčba akutní virové rýmy spočívá pouze v léčení příznaků, protože zatím nejsou známa žádná účinná virostatikum. U kojenců a batolat, kteří nedovedou smrkat, je nezbytné časté odsávání nosního sekretu bud‘ klasickou odsávačkou s gumovým balonkem, nebo ušním kapátkem, které je lepší pro svůj delší a šikovnější konec, a také ošetřování nosního vchodu mastným krémem nebo hojivými mastmi.

Komplikace jsou časté

Komplikace akutní rýmy jsou poměrně časté. Nejčastěji to bývají zánět středního ucha, záněty dutin, méně často dochází k zánětu slzného vaku nebo spojivek. Ke všem těmto zánětům dochází průnikem infekce přes kanálky, kterými jsou uvedené struktury propojené do dutiny nosní. K vzniku těchto komplikací napomáhají i některé naše nesprávné návyky. Nejčastější chybou je to, že se neumíme správně vysmrkat. Doporučuje se postupné čištění nosu, smrkáme vždy pouze z jedné nosní dírky, zatímco druhé nosní křídlo přitlačíme k nosní přepážce. K dalším častým komplikacím patří rozšíření zánětu směrem na hrtan, bronchy a plíce. Vzhledem k velkému množství druhů virů, jejich rozličné antigenní struktuře a neustálé obměně, nebyla doposud vyvinuta účinná očkovací látka.