„Ve čtyřicátém roce panování Chlotarova shromáždil muž jménem Sámo – původem Frank z kraje senonského – větší počet kupců a odebral se za obchodem do země Slovanů zvaných Vinidové. Slované se již začali bouřit proti Avarům zvaným Hunové a proti jejich králi Kaganovi,“ stojí v kronice tak řečeného Frevdegara, která je jediným pramenem mluvícím o prvním státu či spíše kmenovém svazu na území, kde nyní žijeme. Svědectví podávají především archeologickými poznatky o první polovině 7. století, kdy Sámo podle téhož pramene porazil franckého krále Dagoberta u hradu Wogastisburgu. Při vstupu do psaných dějin, tedy v letech 623 až 624, musel být Sámo poměrně mlád, podle kronikáře Fredegara totiž Slovanům vládl třicet pět let.
Sámo: Zvolený vůdce Slovanů
Spis – pro jednoduchost označovaný jako kronika mnicha Fredegara – vznikl v druhé polovině 7. století našeho letopočtu v Burgundsku. Je v něm zaznamenáno, že po roce 620 vypukla velká protiavarská vzpoura. Do této situace nejspíš v letech 623 či 624 přišel ke konkrétněji nespecifikovaným Slovanům francký kupec Sámo se svými společníky. Vzpoura vrcholila v době, kdy Avaři roku 626 utrpěli drtivou porážku u Cařihradu (Konstantinopole) a jejich síla byla značně oslabena.
Sámo se chopil příležitosti a v bojích prokázal statečnost a velitelské schopnosti a v čele slovanských vojů vybojoval tolik vítězství, že jej Slované zvolili za svého vůdce. Vládl jim snad až do roku 659. Po Sámově smrti se pravděpodobně jeho říše rozpadla.
Byl Sámo Kelt?
Jméno Sámo není slovanské a ani není odvozeno od slova sám, stejně jako nejde o formu jména Samuel. Bylo to ovšem poměrně rozšířené keltské jméno na území dnešní Francie. Rovněž fakt, že Sámo byl francký kupec, nemusí znamenat, že byl původem Frank, tedy Germán. Je známo, že během období nazývaného stěhování národů přišly do keltské Galie germánské kmeny Franků, Burgundů a dalších, které si podmanily původní obyvatelstvo. Vzhledem ke kupcovu jménu a skutečnosti, že pocházel z kraje Senonů, kde žil silný keltský kmen, se šance na Sámovo keltství zvyšuje.
I jeho vlastnosti jsou spíše keltské. Zatímco Germáni byli v 7. století válečníci, asimilovaní Keltové využívali schopností nejen v bitvách, ale i jako řemeslníci, obchodníci a učenci. Také způsob, jakým chtěl Sámo vyřešit spor s Dagobertem, tedy dohoda, odpovídá keltské diplomacii. Zdá se, že u zrodu prvního českého státu stál Kelt.
- V jiných pramenech se ale usuzuje na Sámův židovský původ.
Sámo mužný v každém směru
Protože Sámo nevydal vlastní mince, nevíme, jak vypadal. Už tehdejší kronikáři sledovali na způsob dnešních, že Sámo měl za 35 let vlády 12 manželek z rodu urozených Slovanů, které mu porodily 37 děti (22 synů a 15 dcer). Dnešní dějepisci taktně přehlíží možnost vlivu Sámova rodu do následných českých knížecích rodových posloupností. Dagobert měl jen tři řádné manželky, což prý dle pomluv nahrazoval nepřeberným množstvím souložnic.
Jak to bylo s Dagobertem
Konflikt mezi Sámem a Dagobertem vypukl poté, co byla Slovany pobit a francká kupecká karavana putující do Sámovy říše. To byla pro Dagobert a záminka podrobit si Sámův lid. I když Sámo navrhoval řešení mírovou cestou, neměl šanci. Král Dagobert vtrhl s vojskem do Sámova impéria. Když hlavní armáda vnikla na Sámovo území, chtěla zničit významný pohraniční hrad Wogas tisburg, kde byla silná posádka vedená Sámem. Po 3 dny byl Wogas tisburg obléhán. Za tu dobu byl pobit velký počet Dagobertových vojáků a je ho armáda byla nakonec donucena k rychlému ústupu.
Kde hledat Wogastisburg
Pro lokalizaci Wogastisburgu je nutné znát rozsah Sámovy říše. Většina historiků se shoduje na tom, že její centrum bylo na jižní Moravě. Vzhledem k častým konfliktům mezi Slovany a obyvateli východní části Francké říše, tedy Durynskem, se dá předpokládat, že západní hranice byla přibližně stejná jako dnes.
- Nalézt místo slavné bitvy se pokoušel už František Palacký, který Wogastisburg situoval do okolí Domažlic. Vycházel z faktu, že tudy vedla významná obchodní cesta.
- August Sedláček, rovněž významný historik, vyslovil domněnku, že Wogastisburg mohl ležet na západě či severozápadě Čech. Usuzoval totiž, že král Dagobert mohl využít obchodní cesty vedoucí údolím řeky Ohře. Roku 1882 vystoupil se závěrem, že Wogastisburg ležel na kopci Úhošť poblíž Kadaně, ale archeologické nálezy vypovídaly o opaku.
- V následujících letech byla záhadná pevnost hledána v okolí Bratislavy i Vídně, v Tuhošti a v Mikulčicích či na vrchu Hostýnu, ale bezvýsledně.
Wogastisburg: Hradiště na místě oppida
Podle dosavadních poznatků Sámova říše skutečně sousedila s již zmíněným Durynskem, které se rozkládalo na západ od českého území. To historiky opět přivádí k tezi Augusta Sedláčka, že pohraniční hrad Wogastisburg ležel při řece Ohři.
Wogastisburg nebyl klasický kamenný hrad, jaké známe dnes, ale šlo o jedno z dřevěných hradišť 7. století, která byla často budována na základech starších keltských oppid.
- Zatím posledním místem, které v souvislosti s Wogastisburgem připadá v úvahu, je vrch Rubín u Kadaně v Poohří. V této lokalitě bylo odkryto poměrně rozsáhlé hradiště s četnými nálezy avarského původu, kde nechyběly ani úlomky zbraní. Historici se domnívají, že by mohlo jít o fragmenty z výzbroje Sámovy armády.
Jistota ale žádná není.
Zdroj: S využitím archivních materiálů (jez)