Lidé mají celou řadu různých povah a duševních vlastností. Každý je jedinečný a neopakovatelný. Kumulace takových vlastností a chování pak může vykazovat podobné zvyky a vzorce, takže je možné jednotlivé osoby určitým způsobem řadit do různých skupin. Jednu z takových skupin pak tvoří skeptici. Kdo jde to skeptický člověk a co jej definuje?
Kdo je to skeptický člověk
Skeptik je výraz pro člověka, který je svým způsobem pochybovač. Výraz pochází z řeckého „skeptikos“, tedy přemýšlivý a zvídavý. A také z tohoto překladu je možné řadu vlastností skeptika dovodit. Skeptik je jednoduše člověk, který nevěří hned řečeným věcem, dokáže rozporovat pravdu, a to především dokud neuvidí důkazy.
Typické příklady, čemu skeptik nevěří
Pokud jste skeptik, pravděpodobně vám bude dělat problém přijmout bez dalšího cokoli o:
- náboženství a jakékoli nepodložené víře,
- existenci duchů nebo andělů,
- astrologii,
Skeptický člověk neuvěří tomu, že někdo viděl ducha, nebo že se mu splnilo přání, když hodil minci do studny, dokud k tomu nebude mít i přesvědčivé důkazy. Ideálně pak vědecké nebo historické.
Kus skeptika v každém z nás
Skeptický člověk má řadu otázek a dá se velmi těžko přesvědčit. Skeptikem je v mnoha ohledech prakticky každý člověk. Můžete pochybovat o řadě věcí, snažit se přijít jim tak říkajíc na kloub, snažit se odhalit pravdivé zprávy atd. Například Isaac Newton říkal, že: „Pravdě nelze učiniti větší službu než zbaviti ji věcí falešných.“
Hledání pravdy
Být mírně skeptický je základem pro rozvoj nejrůznějších vědeckých oborů. Znamená to, že je člověk sice pochybovačný, ale chce najít odpověď, proto data analyzuje a zpracovává, aby mohl předložit sobě nebo ostatním přesvědčivý výsledek. Veškerá tvrzení jsou tak podrobována systematickému konfrontování s logikou a jejími závěry. Výsledkem takové konfrontace je pak nalézání jistoty – data se očistí od nepravdy.
Historie skepticismu
Skeptický člověk existuje stejně dlouho jako lidstvo samo. Velký rozvoj skeptických teorií a vlastně také pochybování prakticky o všem, pak zaznamenalo antické období. Slavní řečtí a římští filosofové se otázkám skepticismu věnovali opravdu důkladně. Hlavní centra nalézání odpovědí se soustředila především na víru, náboženství a pověrčivost.
Skeptický člověk v současnosti
Není bez zajímavosti, že současné skeptické myšlení, které se často pojí i do nejrůznějších hnutí, je malinko odlišné než to antické. Zabývá se otázkami běžného lidského života, u nichž postrádá právě spolehlivost a prověřitelnost. Snaží se tak vytvářet prostředí a nastolit podmínky proto, aby ti, co šíří určitá tvrzení, mohli být podrobeni logickým úvahám.
Proč je skepticismus užitečný
Právě třeba současná doba ukazuje, jaký přínos má otevřená konfrontace a hledání pravdivých závěrů. Každý může říkat, co chce a nemusí k tomu dokládat žádné důkazy. Jedná se o princip svobody projevu i demokracie. Současně tak ale vzniká prostor pro manipulaci, šíření poplašných a nepravdivých zpráv, vznik konspiračních teorií a podobně. Najít pak v záplavě informací a dat, která se mohou na venek tvářit i jako výsledky vědecké práce skutečnou realitu a pravdu, nemusí být snadné.
Podložená a nepodložená fakta
Je zřejmé, že projevy skepse budou mnohem menší u tvrzení, která podává vědec, a dokládá je přesnými, často i dlouholetými pozorováními a měřením. Navíc mívá tato svá tvrzení opřená o moderní přístroje a klidně i poznatky nebo oponenturu kolegů v rámci oboru. Na druhou stranu tvrzení bez důkazů nebo s podvrženými důkazy se skeptickému pohledu jednoduše vyhnout nemohou.
Být zdravě skeptický je v podstatě žádanou vlastností u každého člověka. Skepse napomáhá rozvoji osobnosti i hledání relevantních informací. Člověk prostě nemá hned věřit, všemu, co mu někdo tvrdí.