Možná vás zprvu pod názvem dnešního článku nenapadlo, co si konkrétně představit. „Slavíkem“ se zde neoznačuje úchvatný zpěv ani ptactvo, ale lidově se tak nazývá zavedení tracheostomické kanyly do krku. To se využívá především v situacích, kdy je třeba zajistit volné dýchání pacienta.
Dýchací cesty
Za běžných podmínek se vzduch do těla dostává nosní dutinou, pokračuje nosohltanem a hrtanem až do 
průdušnice. Hrtan si můžeme představit jako trubici vyztuženou chrupavkami. Velmi snadno nahmatatelnou je chrupavka štítná neboli „ohryzek“. Průdušnice se dále rozvětvuje na průdušky, které vstupují do pravé a levé plíce. Po dalším rozvětvení průdušek vstupují tzv. průdušinky až do plicních sklípků. V nich je přístup k bohaté soustavě vlásečnic, kde již probíhá výměna plynů mezi plícemi a krví.
Zajištění dýchání
Při tracheostomii je chirurgicky vytvořeno spojení mezi průdušnicí a povrchem těla. Tím je zajištěna průchodnost dýchacích cest. Může se jednat o dočasné řešení stavu, kdy by jinak pacient nemohl dýchat, nebo o dlouhodobé usnadnění dýchání.
Samotný zákrok se provádí v celkové anestezii. U pacienta je v přední stěně krku udělán chirurgicky otvor, kterým se postupně pronikne až do průdušnice. Do tohoto ústí je následně zavedena kanyla, která zajistí další dýchání.
Zavádí se zejména v případech, kdy nemocný trpí rakovinou hrtanu (nebo jiné části dýchacích cest) a rostoucí nádor utlačuje dýchací cesty. Kanyla může být vybavena „balónkem“. Jeho cílem je zajistit odtékání slin mimo dýchací cesty, avšak není možné při jejím zavedení mluvit. Užívají se i kanyly bez balónku, které mluvení nijak nebrání, avšak jsou u nich jiné negativní vedlejší efekty.
Stejně jako při jiných chirurgických výkonech je zde nutné udržovat ránu a celé její okolí v čistotě. Kanyla se pravidelně vyměňuje, její okolí je očišťováno a v případě potřeby též ošetřeno mastí. Tím by se mělo minimalizovat riziko vzniku infekce.
Obtíže při provedené tracheostomii
Pacienti mohou mít problém s tím, že dýchací cesty jsou takto zpřístupněné venkovnímu prostředí, dochází k jejich vysychání a tvoří se v nich tzv. krusty. Ty mohou zapříčinit dušnost a je třeba je odstranit. Při zavedené tracheostomické kanyly se osvědčuje zvlhčování vzduchu a podávání léků zajišťujících rozpouštění hlenu. Vhodná je i inhalace minerálních vod, doporučuje se dodržovat adekvátní pitný režim.
Po vyndání tracheostomické kanyly po čase na krku zůstává pouze jizva. Místo může být mírně vtažené pod povrch okolní kůže.