Je fakt, že základem fungování společnosti je vzájemná komunikace. Zároveň s tím, že si mezi sebou sdělujeme věcné informace, dáváme najevo, s jakým záměrem komunikujeme. Abychom si bez problémů rozuměli, musíme zachovávat určitá pravidla komunikace. Patří mezi ně i užívání slohových postupů.
Téma a slohový postup
Základem každého sdělení je hlavní myšlenka – téma, které podáváme konkrétním způsobem – pomocí slohového postupu.
Způsobem podání nebo zpracování určitého tématu se rozumí:
- pojetí tématu,
- jeho řazení,
- rozvádění tematických složek,
- výběr a uspořádání jazykových prostředků odpovídajících tématu.
Druhy slohových postupů
Libovolné téma lze zpracovat pomocí následujících slohových postupů, z nichž je obvykle jeden převažující:
- informační,
- vyprávěcí,
- popisný a charakterizační,
- výkladový,
- úvahový.
Slohový postup informační (sdělovací)
konstatuje, podává fakta v konkrétních souvislostech, je nejjednodušší ze všech slohových postupů.
Užívá se v běžné komunikaci, v publicistice, v odborných textech. Informační postup je součástí běžné rozmluvy, zprávy, oznámení, plakátu, soukromé korespondence.
Texty jsou stručné, věcné, bez expresivního zabarvení.
Slohový postup vyprávěcí
vypravuje příběhy, děje, události.
Vyprávění usiluje o napětí, názornost, zajímavost, má dějovou linii: úvod – zápletku – rozuzlení.
Reálné události jsou ve vypravování uspořádány různě: chronologicky, retrospektivně, paralelně. V příběhu je vypravěč, základní vyprávěcí čas je minulý.
Postup se užívá v jazykových projevech běžné denní komunikace (jednoduchá forma), ve vyprávění v projevech uměleckého, publicistického stylu (ústní a písemné memoáry, reportáže, črty, novely, povídky, romány…)
Umělecké texty s tímto slohovým postupem mají složitou formu, rozmanité jazykové prostředky. Vyprávěcí postup se zde kombinuje se všemi ostatními.
Slohový postup popisný a charakterizační
vystihuje vnější znaky objektu, děje, pracovního postupu, vnitřní znaky osoby (charakteristika přímá, nepřímá).
Existují různé typy popisů, je nutná uspořádanost (od důležitých znaků k nedůležitým, zprava doleva, shora dolů…). Text je nesoudržný, uspořádání závisí na autorovi popisu.
Užívá se v běžné komunikaci, odborné, umělecké, publicistické oblasti.
Popisný postup je součástí následujících textů: seznam, dotazník, životopis, odborný popis, návod, popisné části ve výkladu, popis v reklamních prospektech, cestopis, popis postav a prostředí v beletrii…
Jazyk neuměleckých popisů je neutrální, bez expresivních výrazů.
Slohový postup výkladový
vysvětluje podstatu jevu. Soustředí se na jeho vnější a vnitřní vztahy, souvislosti a jeho příčiny – autor problém vysvětluje, hodnotí, naznačuje řešení.
Postup se užívá často s postupem úvahovým v odborných teoretických, praktických a popularizačních textech jako jsou články, směrnice, předpisy, zákony a výklady k nim, referáty, přednášky, odborné referáty, proslovy, projevy.
Jazyk výkladového postupu je neutrální, užívá odborné výrazy (termíny).
Slohový postup úvahový
vyjadřuje názory autora, jeho zamyšlení, hodnocení, srovnávání nebo vyvozování logických závěrů, je vyjádřením postoje, citů.
Postup se užívá v odborných tématech (článek, přednáška, diskuse, esej), v publicistice (komentář, úvaha, recenze, reklama), v beletrii (vyjadřuje postoje a pocity autora). Jazykové prostředky užité v úvaze budou samozřejmě odpovídat funkčnímu stylu. Pro odborný styl jsou typická přesná, jednoznačná pojmenování, styl publicistický pracuje s ozvláštněním jazyka a zároveň užívá ustálené obraty (aktualizace a automatizace), umělecký styl využívá všech vrstev národního jazyka.