Slovenské vánoční oplatky

Slovenská štědrovečerní večeře začíná obyčejem v Česku možná teoreticky známým, ale nepraktikovaným. A když, tak leda ve smíšených slovensko-českých rodinách. Tím zvykem je pojídání vánočních oplatek s česnekem a medem. Má to svou symboliku. Vánoční oplatky si v rodinách připravují buď sami, anebo je koupí. Zavést zvyk domácí výroby vánočních oplatek je sice možné na kterémkoliv místě na světě, ale nebude to jednoduché.

Symbolika vánoční oplatky

Sníst v úvodu štědrovečerní tabule oplatku s medem a česnekem, to je na Slovensku zvykoslovní povinnost všech stolujících. Oplatky zastávají funkci hostie a představují posvátný chléb. Na Štědrý večer se pojídají proto, aby byl člověk po celý rok:

  1. pěkný jako chléb,
  2. zdravý jako česnek
  3. a dobrý jako med.

Jindy je oplatka s medem vykládána jako symbol zdraví a hojnosti.

Slovenské vánoční oplatky velikostí připomínají lázeňské oplatky, ale jsou velmi tenké, skoro pergamenové.

  • Mají kulatý nebo oválný tvar.
  • Bývá na nich vytlačen nějaká náboženský motiv související s narozením Krista nebo s vyobrazením panny Marie.
  • Někde se zahorka stáčejí do trubiček.

Oplatky měl kantor v poracovních povinnostech

Vánoční oplatky jsou údajně známé již z 18. století, kdy je roznášeli po městech knězi. V církevních, ale podle jiných pramenů i ve venkovských školách je pekli učitelé, kteří tuto úlohu měli dokonce písemně sepsanou v přijímacích „pracovnách“ smlouvách. Suroviny na oplatky jim přinesly venkovské hospodyně: mouku, vejce, cukr, ořechy a další potřebné. Mládenci obstarali dřevo na topení, aby učitel – už tak nebohatý – nebyl pečením oplatek tratný. Vánoční oplatky se pekly vodové, cukrové či ořechové.

Slovenské vánoční oplatky: Nebylo to „jen tak“

Výroba  oplatek nebyla nijak jednoduchá. K pečení oplatek se používala těžká železná forma s dvěma díly.

  • Forma se rozehřála,
  • vlilo se na ni těsto
  • a na těsto se přiklopil druhý díl.
  • Mezi díly se oplatka vylisovala.
  • Ornamenty na oplatce byly vyryty do formy a obtiskly se do každé oplatky.

Etnografové připomínají zvyk: Začínalo se péct už na svátek Lucie (13. prosince), a to pro každého obyvatele vesnice dvě až tři oplatky. Hotové vánoční oplatky pak roznášeli dům od domu učitelovi žáci. Popřáli příjemcům, a dostali za to a za oplatky pár drobných  a nějaké „živobytí“ (vařivo, luštěniny nebo mák) pro kantora.

Elektrické formy na oplatky

V současné době si učitelé samozřejmě tímto způsobem před Vánocemi nepřilepšují. Vánoční oplatky se také pečou jinak – v elektrických formách. Buď doma (kdo má formu a udržuje zvyk domácího pečení), anebo si je lidé koupí – třeba na předvánočních trzích. 

Elektricky vyhřívaná forma na oplatky není právě levná záležitost. A nelze ji nahradit třeba formou na výrobu vaflí nebo oplatek na zmrzlinové kornouty – vánoční oplatky musejí být velmi tenké.

  • Slováci žijící mimo rodnou zem si vánoční oplatky nechávají přivézt nebo poslat.

Ilustrační foto: freeimages.com

Zanechte odpověď