Špičaté zelí

Zelí, které nemá listy svinuté do kulaté hlávky, ale do vřetene. Ne, to není nějaká růstová vada, ale jedna z odrůd bílého hlávkové zelí. Na českém trhu nováček, ve světě už běžná sorta. Zatím se mu u nás neříká jinak, než pouze špičaté zelí. To ale není důvod, abychom je nekoupili, kdykoliv na ně natrefíme. Špičaté zelí je totiž zelenina téměř lahůdková.

Špičaté zelí: Po zimě to pravé

Špičaté zelí u nás ještě není tak docela běžnou zeleninou. A na český trh se zatím dostávají jen jeho rané varianty. Lze je koupit nejvíc na jaře. O to víc si na něm pochutnáme, protože organismus po zimě stále ještě „volá“ po kousku něčeho zeleného.

Špičaté zelí je to pravé. Je křehké a nasládlé, jako určené k jarní konzumaci. Existují však i odrůdy, které se sklízí v létě na podzim. To už je dostatek jiné zeleniny, sklízí se i chutné letní hlávkové zelí, takže postavení špičatého zelí než už tak exkluzívní jako na jaře.

Saláty ze špičatého zelí

Špičaté zelí je velmi vhodné na saláty. Ale zachází se s ním jinak, než při přípravě syrových salátů z hlávkového zelí. To je obvykle třeba mírně nasolit a promnout, aby trochu změklo a pustilo vlastní šťávu. Špičaté zelí je ceněno pro svou křehkost, kterou by nasolením trochu ztratilo, zvláčnělo by („zhadrovatělo“), a to je případě této zeleniny škoda.

Špičaté zelí na salát stačí pokrájet, případně smíchat s jinými druhy zeleniny, posypat bylinkami a až v servírovací misce polít zálivkou nebo dresinkem. Špičaté zelí můžeme kombinovat se všemi druhy jarní zeleniny:

s nastrouhanou brukví,
ředkvičkami,
naťovou cibulkou,
karotkou,
řapíkatým celerem,
ale také s rajčaty a okurkami.

Z bylinek se hodí:

česnek medvědí,
kopr,
petrželová nať,
pažitka,
kerblík,
saturejka.