Stafylokoková infekce

Na první pohled to může vypadat jako jakási podivná kožní nemoc. Až půl centimetru velké puchýře přeměňující se v hnisavé boláky a pak velké strupy, které svědí. Ale jde o stafylokokovou infekci, někdy také pojmenovávanou jako impetigo.

S názvem impetigo se můžeme setkat velmi často. Pokud si s ním nevíme rady, vězme, že jiné názvy pro tuto nemoc jsou streptokoková infekce, stafylokoková infekce nebo chrásty. Zde si popíšeme druhou jmenovanou, stafylokokovou infekci, kterou, jak již z jejího názvy plyne, způsobuje stafylokok. Ale ať už je na vině stafylokok nebo streptokok, příznaky bývají velmi podobné, stejně jako léčba.

Příčiny

Stafylokoková infekce vzniká, když se nakazíme bakteriemi z rodu Staphylococcus. Obvykle jde o bakterii aureus, někdy za problémy může i methicillin, který je zákeřnější. Nákaza přitom většinou nevzniká sama od sebe, ale nemoc je prudce nakažlivá, takže se nemocný obvykle nakazí od někoho, kdo už se se stafylokokovou infekcí potýká. Stačí přijít do kontaktu s hnisem vytékajícím z puchýřku na kůži a k tomu mít nějakou oděrku či drobné poranění na pokožce, kudy bakterie může proniknout do kůže. Pokud k tomu máme i oslabenou imunitu, infekce je rázem na světě. Ale přenos může způsobit nejen přímý kontakt s nemocným – nakazit se můžeme třeba i používáním totožných hygienických potřeb, a to ať už jde o žínku či ručník nebo třeba žiletku.

Projevy

Pokud se nakazíme stafylokokovou infekcí, velmi brzy to poznáme. Nejohroženější skupinou jsou přitom malé děti do dvou let věku a pak školkové děti, protože právě ve školce se podobné nákazy šíří velmi rychle (děti si různé věci půjčují a dotýkají se sebe a navíc se zde tolik nedbá na pečlivé mytí rukou a hygienu). Pakliže se nakazíme impetigem, začnou se nám na kůži tvořit malé puchýřky, které ale mohou mít až pět milimetrů v průměru. Ty začnou hnisat a vytéká z nich hnis. Postupně se mění ve strupy, které svědí. Pokud si je ale škrábeme, nejen že tím zpomalujeme hojení, ale můžeme si infekci přenést i na jiné části těla. Boláky se přitom obvykle objevují na obličeji, a to na nose či na rtech, ale u takzvaného bulózního impetiga se boláky tvoří na nohou a rukou (což je nejčastější forma nemoci právě u malých dětí).

Léčba

Pokud na kůži objevíme podobné boláky, které hnisají, měli bychom ihned vyhledat lékaře. Léčba přitom spočívá v užívání antibiotik. Při těžkých formách jsou podávána ve formě tablet, u lehčích forem stafylokokové infekce se předepisují antibiotikové masti. K tomu musí nemocný striktně dodržovat hygienická pravidla, nedělit se o ručník a další potřeby s ostatními lidmi, aby je nenakazil – a hlavně si nesmí boláky škrábat, aby infekci nepřenesl i na jiné části těla. Pokud to vše dodrží, do několika týdnů je po bolácích, které zmizí a nezanechají za sebou ani jizvy.