Metody asistované reprodukce pomáhají naplnit životní sen párům, které by děti bez moderní medicíny s největší pravděpodobností nikdy neměly. Až už jde o neprůchodnost vejcovodů, sníženou činnost vaječníků, nízký počet spermií nebo jejich nedostatečnou pohyblivost, metody asistované reprodukce si poradí s téměř každou příčinou lidské neplodnosti. Jaké je těhotenství po in vitro fertilizaci, tedy po mimotělním oplodnění?
In vitro fertilizace alias dítě ze zkumavky
IVF je jedna z forem asistované reprodukce, jedná se o zpravidla první, nejméně technologicky náročný proces, ostatní stupně jsou od něho odvozeny, nebo na něm nějakým způsobem navazují.
Jedná se o metodu, kdy jsou ženě odebrána vajíčka a muži spermie a ke spojení obou buněk dochází v laboratorních podmínkách. Embrya se několik dní kultivují, sleduje se, která přežila a která nikoli, jak postupuje jejich dělení, a následně se přistupuje k transferu embryí, tedy jejich přenosu do dělohy ženy.
Vajíček se odebírá více a také se více jejich oplodňuje, doporučuje se však přenést pouze dvě embrya, a to z toho důvodu, že vícečetné těhotenství představuje vždy zvýšené riziko.
Od prvních dní po transferu do porodu
Po transferu jsou ženě podávané gestageny, které mají podpořit vývoj embryí ve vnitřním prostředí matky. Těhotenství je možné prokázat zhruba 12. den po transferu.
Pokud těhotenský test potvrdí graviditu, je těhotenství bedlivě sledováno až do doby, kdy se embrya uhnízdí v děloze a je znatelná srdeční činnost plodu, tedy zhruba do 7.–8. týdne těhotenství.
Těhotenství po IVF je automaticky považováno za rizikové, a to z preventivních důvodů. Samozřejmě existují takové případy těchto těhotenství, které jsou zcela bezproblémové a žádné komplikace při nich nenastanou. Vzhledem k tomu, že IVF podstupují partneři buď ve vyšším věku, nebo s určitými onemocněními nebo problémy na fyzické bázi, mohou s určitou pravděpodobností komplikace nastat.
Mezi nejčastější rizika těhotenství po IVF patří:
- riziko časného potratu je dvojnásobné než u těhotenství přirozenou cestou – tento údaj může být ale zkreslen tím, že ve zbylé populaci dochází k těmto potratům nepozorovaně, a to v celých zhruba v 10 %,
- dvojnásobné riziko potratu na konci prvního trimestru v případě provedení tzv. selektivní redukce, tj. snížení počtu usazených embryí na konci prvního trimestru,
- riziko mimoděložního těhotenství je dvojnásobné oproti těhotenstvím přirozenou cestou,
- 30% pravděpodobnost vícečetného těhotenství, které představují vyšší rizika pro matku i plody,
- rizika dalších komplikací – předčasný porod, těhotenská cukrovka, preeklampsie.
Jak to celé začalo
První dítě narozené díky in vitro fertilizaci se narodilo v roce 1978 v Anglii, v Československu bylo první dítě narozené po umělém oplodnění v roce 1984.
Od té doby prošly metody asistované reprodukce dlouhým vývojem a šance na porod zdravého dítěte se rapidně zvýšily. Ačkoli IVF od začátku budilo velké rozpaky, zejména u věřících, vyvolávalo etické otázky, které dodnes nebyly uspokojivě zodpovězeny, byla jednomu z otců asistované reprodukce Robertu Edwardsovi v roce 2011 udělena Nobelova cena.
Metody asistované reprodukce daly naději mnoha neplodným párům, že budou moci počít a donosit vytoužené dítě.