Mít po bezprostředně po vánočních prázdninách další tři týdny relativního volna, tak to se poštěstilo žákům a studentům v lednu 1979. V důsledku rychlého a enormního poklesu venkovní teploty se dostala celá Československá socialistická republika (ČSSR) do energetické krize. Omezení provozu školních budov na nezbytné minimum bylo jen jedno z tehdejších krizových opatření, možná nejméně důležité. Co se v době kalamity dělo v celé ČSSR? Jak mohli děti a mládež s tak zvanými uhelnými prázdninami naložit? A co bylo po uhelných prázdninách roku 1979?
Počátek zimy 1978 byl celkem „nijaký“
Zimní prázdniny v prosinci roku 1978 za mnoho nestály. Jednak byly velmi krátké, protože Štědrý den vycházel na neděli. Jednak počasí neodpovídalo zimě. Před Vánocemi byla na většině území slabá sněhová pokrývka, asi deset centimetrů. Zem sice nebyla holá, ale na zimní sporty to mimo hory nebylo. Hned po svátcích přišla obvyklá vánoční obleva, který byla naopak silnější než v jiné roky. Teploty začaly stoupat a dosahovat i více než 10 °Celsia, na některých místech až neuvěřitelných 15 stupňů. Oteplení provázel prudký nárazový vítr vanoucí z jihozápadních směrů.V horách rychle tál sníh a prudce se zvedaly hladiny řek.
“Od severozápadu se přes území tehdejší Německé demokratické republiky rychle přibližovala hluboká tlaková níže doprovázená studeným arktickým vzduchem, který již od noci z 28. na 29. prosince působil kalamitní stavy v dopravě a energetice Spolkové republiky Německo,“ uvádí se v současné době, ale tehdy na zprávy meteorologů nikdo z kompetentních míst nereagoval.
Silvestr 1978: „Hravý a dravý“
Přišla neděle 31. prosince, Silvestr 1978.
- Nejlépe na tom byli lidé, kteří si mysleli, že na Silvestra „dopadli“ nejhůř a zůstali doma. V televizi sledovali komponovanou estrádu Silvestr hravý a dravý moderovanou Vladimírem Menšíkem, a zůstali pěkně v teple.
- A nejhůř se naopak vedlo těm,kteří se vydali na taneční zábavu nebo odjeli do horských středisek.
V noci ze Silvestra na Nový rok došlo v celé republice k prudkému poklesu teplot. „ Meteostanice v Praze-Libuši zaznamenala 31. 12. 1978 pokles teploty z +11,4 °C ve 14 hodin na -10,5 °C ve 21 hodin, tedy téměř o 22 °Celsia během 7 hodin. Do rána pak o dalších téměř 8 °Celsia. Tento pokles byl doprovázen i změnou větru, z teplého jihozápadního proudění s nárazy o rychlosti 15-20 m/s na čerstvý ledový severozápadní vítr, který ojediněle v horských oblastech dosahoval rychlosti 30 až 45 m/s,“ uvádí například Wikipedie. Obecně se uvádí pokles teploty v celé republice o přibližně 30 °Celsia.
- Kdo vyšel na silvestrovskou zábavu jen v tanečních botách a lehkém svrchníku, při návratu domů prožíval doslova kruté chvilky.
- Odjezdy silvestrovských návštěvníků z hor byly nemožné – přimrzlé pneumatiky, zamrzlé kapaliny, vybité baterie… Někde přes noc nasněžilo a cesty nemohlo žádné vozidlo prohrnout (z těch samých důvodů, které měla auta osobní).
- Turisté uvízlí na horách neměli jak oznámit to domů, do zaměstnání, protože telefonů bylo málo, a pro kalamitu nefungovaly.
Rázem „zamrzla“ celí republika
Mnohem závažnějšá problémy měla ale ovšem celá republiková infrastruktura:
- Během několika desítek hodin uhelným elektrárnám začalo docházet použitelné, nezamrzlé palivo,
- souběžně s tím však došlo v severočeském a sokolovském hnědouhelném revíru k vyřazení korečkových rypadel a transportních pásů, které také zamrzly.
- Uhlí pro elektrárny, teplárny a klíčový průmysl zamrzlo na vagonech a nedalo se vyložit.
- Železniční koleje a troleje byly zamrzlé,
- autobusy musely výrazně omezit provoz buď pro úplnou nemožnost nastartovat motor, nebo pro zamrzání nafty na trase.
- Na mnoha místech zkolaboval systém centrálního vytápění,
- docházelo k častým výpadkům v dodávkách elektrické energie.
- Protože stejným problémům čelily i okolní státy, nebylo možné požádat o pomoc sousedy a bylo nutné přijmout řadu úsporných opatření.
- Přesto lidé museli chodit do práce, děti do školy (kde se netopilo a tak se vlastně nedalo nikdo nic dělat). Vládl zmatek, neinformovanost, improvizace.
Vládní opatření až po pěti dnech
Až 5. ledna zareagovala federální vláda (a předsednictvo ÚV KSČ) na vzniklou situaci zareagovala přijetím několika opatření, která vešla v účinnost v následujících dnech.
- Od 6. ledna bylo omezeno vysílání Československé televize jen na dobu po 19. hodině, od 8. do 15. ledna dokonce až od 20.30 hodin.
- Bylo dočasně zastaveno i rušení vysílače Svobodná Evropa.
- Byly uzavřeny galerie kina a většina divadel.
- Začátek pracovní doby v úřadech a administrativě tam, kde to bylo z důvodu dopravy možné, byl posunut až na osmou nebo devátou hodinu ranní.
Uhelné prázdniny 1979
Ve školách byly od 8. ledna vyhlášeny uhelné prázdniny, které byly 11. ledna prodlouženy až do 29. ledna.
- Žáci základních škol si jen nasadili si čepice a odešli domů.
- Vysokoškoláci měli zkouškové období, takže se pro ně nic zásadního nezměnilo.
- Ale studenti a učňové dojíždějící do internátních škol museli absolvovat cestu zpět třeba přes celou republiku, sotva v neděli nebo v pondělí dopoledne přijeli.
Ve vlacích se netopilo, byly přeplněné, měly mnohahodinová zpoždění, návazné spoje ujížděly. Žáci i studenti jen ve školách dostaly teoretické úkoly, aby o prázdninách měli co opakovat. Do bližších škol pak docházeli pro úkoly další. Do škol vzdálených dojíždět nemuseli.
Kam se o prázdninách „vrtnout“?
Jestli si něčeho mohly děti a mládež plnými doušky užít, to bylo bruslení. Zamrzla kdejaká plocha – vodní i ostatní. Bruslilo se i na parkovištích mezi domy, na zamrzlých plochách v prosinci rozlitých řek. Televize nevysílala, kina nehrála, zamrzlé vleky sjezdovek nefungovaly. Ředitelům škol bylo doporučeno, že mohou připravovat náhradní školní program mimo promrzlé školní budovy, což se téměř nedělo.
- Po třítýdenních uhelných prázdninách děti zase nastoupily do školy.
- Ministerstvo školství oznámilo neradostnou zprávu, že jsou pro zbytek školního roku zrušeny jarní prázdniny, školní výlety i tehdy organizovaná branná pochodová cvičení.
Ilustrační obrázky: pixabay.com