Charakter člověka vytváří souhrn různých povahových vlastností. Ten je však u každého z nás jiný, což z nás poté dělá jedinečné a unikátní bytosti. Proto jsou ostatně také lidé různí, jelikož u nich převažují jiné aspekty, které jsou těmi dominujícími. Všichni máme dobré i špatné vlastnosti, to není nikterak překvapující. Liší se však jejich vzájemný poměr, a tudíž to, která z nich je poté více vidět a má tak větší vliv na náš život. Jednou takovou vlastností je umíněnost, na kterou se v tomto článku zaměříme. Víte co to je, nebo to, jak se vyznačuje umíněný člověk? Pokud ne, čtěte dál, na následujících řádcích si to vysvětlíme.
Co je to ta umíněnost?
Umíněnost se dá v zásadě chápat jako sobeckost. To tedy znamená kupříkladu stát za svým názorem za všech okolností. Pokud to zlehčíme, máme na mysli to, že pro takového člověka existuje pouze jedna jediná pravda a přes to nejede vlak. Touto svou neústupností si pak chce takřka vynutit to, co požaduje, nebo chce. Sází při tom na to, že to protistrana dříve či později vzdá. Dalším způsobem, jak takového člověka označit je, že se o něm říká, že je tvrdohlavý. Tvrdohlavost, umíněnost – mluvíme poté takřka o tom samém.
Čím se vyznačují umínění lidí?
Umínění lidí jsou často velice složité osobnosti, se kterými se složitě vychází. Nesnášejí, pakliže je jim něco diktováno, nebo když mají plnit nějaké pokyny. Obzvláště, pokud jsou protichůdné s jejich názory či postoji. Naopak, jsou vždy připraveni hájit svoji pravdu, ať to stojí cokoliv. V momentě, kdy zjistí, že měli pravdu, dokážou to svému okolí dát patřičně najevo a často mají díky tomu sklony k aroganci. Typické věty jsou pak takové jako: „Tak vidíš!“, nebo „Co jsem říkal?“ No však to asi znáte. Tvrdohlavost nicméně neznamená prosazování názorů, které jsou chybné, nýbrž odlišné. Umíněný člověk může mít samozřejmě pravdu, ale problémem jsou způsoby, kterými ji potřebuje prosazovat. Tím proti sobě dokáže velice snadno popudit všechny ostatní. Proto jsou také v kolektivu povětšinou neoblíbení, přesto jim to zase až tak moc nevadí.
Umíněnost u dětí
Stav umíněnosti je také velice typický u malých dětí, avšak není to nic problematického, jelikož se jedná o tzv. období vzdoru, kterým projde dříve či později pravděpodobně každé dítě. Je to tedy záležitost růstu a dospívání, na což má také výrazný vliv výchova ale i vzdělání. Postupem času a toho, jak dítě roste, dospívá v celistvou osobnost, která tento rys osobnosti postupně ztrácí. Případně se alespoň otupí do takové míry, aby nebyla pro společnost přítěží, či soupeřem. Takže, pokud se dítě vzteká v hračkářství, že bez vybrané hračky prostě za žádnou cenu neodejde, je to v pořádku. I děti mají zkrátka svojí hlavu a prahnou po respektu a protlačení svého názoru. Není to tudíž totožné, jako když je člověk umíněný i v dospělém věku.
Život s umíněným člověkem
Ano, život s umíněným člověkem není tím úplně nejsnazším, protože existuje celá řada lidí s povahovými vlastnostmi, které bystě měli po svém boku raději, přesto i umíněnost přináší svá pozitiva. Takoví lidé se totiž povětšinou ničeho moc nebojí a z překážek si hlavu moc nelámou. Navíc ta urputnost a horlivost může být v mnoha aspektech života dokonce zásadní. Bývají proto také často workoholici, jelikož si musí udělat všechno po svém, což není zrovna ideální pro nějakou práci v týmu nebo spolupráci. Na druhou stranu, pokud umí umínění člověk pracovat sám se sebou, dokáže umíněnost proměnit ve vytrvalost, díky které pak může dosáhnout mnoha úspěchů. Však ne nadarmo se říká, že vytrvalost je klíčem k úspěchu.
Jak jednat s umíněným člověkem?
Už to bylo řečeno, umíněnost u lidí je velice nepříjemná vlastnost pro každého, kdo s ním chce vycházet. Už proto, že takoví lidí své okolí většinou odrazí už proto, že se s nimi dá velice stěží dorozumět, ale i proto, že je těžké je pochopit. Naštěstí ale existují některé techniky, které v tomto mohou pomoci. V první řadě je vhodné takového člověka nechat, ať za vámi přijde sám. Určitě není správnou cestou na něj tlačit, jelikož tím docílíte pouze toho, že se uzavře do sebe a už s ním těžko pohnete. Naopak, nechte mu volnost. Až si vše důkladně promyslí, bude vás kontaktovat sám.
Paradoxně, umínění lidé bývají uzavření do sebe a často i nepřátelští, přesto se doporučuje se jim otevřít, pakliže s nimi chcete navázat kontakt. Pokud to uděláte, je poté velká šance, že se otevře i on vám. Musíte ale docílit toho, aby si vedle vás připadali bezpečně. Buďte přátelští, protože tito lidé povětšinou moc přátel kvůli své problematické osobnosti nemají. Pokud je donutíte i se smát, máte napůl vyhráno. Stejně tak velice pomůže i to, pakliže máte stejné či podobné zájmy, které spolu můžete rozebírat.